ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.81.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 81/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. února 2007 dovolání obviněného J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ústí na Labem ze dne 2. 5. 2006, sp. zn. 6 To 233/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 4 T 128/2005, a rozhodl takto:
Dovolání J. Š. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 1. 2006, sp. zn. 4 T 128/2005, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestnými činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zákona uvedenými pod body 1), 2) a 4) výroku rozsudku a trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákona uvedeným pod bodem 3) výroku rozsudku.
Za tyto trestné činy byl podle §235 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to zavíracího nože nezjištěné značky stříbrné barvy čepele o délce 10 cm. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zákona bylo vysloveno zabrání věci, a to pistole zn. Reck model PK 800 ráže 8 mm Knall bez výrobního čísla s neúplným zásobníkem.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný
1. v přesně nezjištěný den od 20. 2. 2005 do konce února 2005 v době kolem 05.00 hod. vyčkal příchodu poškozeného V. F., přistoupil k němu a vytáhl na něj nůž se slovy, že přišel poškozeného zabít, kdy poškozený dostal strach, že by obžalovaný tyto výhrůžky uskutečnil, avšak obžalovaný byl vyrušen přicházejícími lidmi a utekl,
2. v době 20. 2. 2005 do 12. 4. 2005 vyhrožoval V. F., a to tím způsobem, že v baru sdělil K. Z., která v baru obsluhovala, že F. zabije, že si tento vykope vlastní hrob a že jej hodí do auta a někam jej odveze, dále pak v baru sdělil B. F., že F. nakope do auta do kufru a někam jej odveze, že jej zmlátí a zabije a to nejméně ve 30 případech, dále sděloval P. R. v témže baru, že F. narve do popelnice a nechá mu urvat hlavu a K. S. v témže baru sděloval, že poškozeného zavřou do kufru u auta, že už mu to jednou udělali ve dvou případech, kdy se dožadoval, aby zmíněné osoby toto V. F. sdělily, kdy poškozený měl strach, že by tyto výhrůžky mohly být uskutečněny,
3. dne 12. 4. 2005 okolo 14.30 hod. v baru po příchodu do baru vytáhl pistoli zn. Reck, což viděla servírka B. F., poté k ní přistoupil a požadoval po ní, aby přivolala V. F., majitele baru, s tím, že jej přišel odbouchnout, když zbraň držel v ruce v kapse a mířil směrem na břicho poškozené,
4. dne 13. 4. 2005 okolo 16 hod. ve dveřích v baru naznačoval poškozenému V. F., přejížděním ruky pod krkem, že jej podřízne, kdy poškozený měl strach, že by tyto výhrůžky mohly být uskutečněny.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 2. 5. 2006 Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten svým usnesením sp. zn. 6 To 233/2006 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chomutově dovolání, ve kterém napadá usnesení soudu druhého stupně o zamítnutí odvolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a tvrdí, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. jiném hmotně právním posouzení.
V dovolání mimo jiné uvádí, že ani soud druhého stupně nepřihlédl k jeho tvrzení, že celá věc byla proti němu vykonstruována a že od počátku svědci obžaloby proti němu intrikaří a vše si vymysleli. On sám nikdy žádný konflikt nevyprovokoval, několikrát upozorňoval na nedůvěryhodnost svědků, soud naopak nepředvolal další svědky jím navrhované. I soud druhého stupně se přiklonil ke svědectvím nevěrohodných svědků, naproti svědky, svědčící ve prospěch obviněného, nevzal do úvahy, i když věc mohl vrátit soudu prvního stupně k novému řízení, resp. doplnění. Znovu opakuje, že všichni svědci bylo proti jeho osobě zaujatí, a to zcela bezdůvodně.
Dále dovolatel uvádí, že po celé trestní řízení namítal nedostatky jak na straně Policie ČR, tak na straně soudu prvního stupně, ale bezúspěšně. Podal celou řadu stížností a je přesvědčen o pochybení orgánů činných v trestním řízení, které předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně a následně pak i napadenému usnesení soudu druhého stupně, které pak vychází z nesprávného právního posouzení skutku, kterého se obviněný nedopustil.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a aby věc přikázal soudu (zřejmě soudu druhého stupně) k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Upozorňuje, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku neuplatňuje jedinou námitku, který by odpovídala použitému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nýbrž napadá toliko skutková zjištění soudu a postup soudu při dokazování a při hodnocení důkazů. Protože takový obsah dovolání neodpovídá použitému dovolacímu důvodu, jakož ani kterémukoliv jinému ze zákonných dovolacích důvod, navrhuje, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Nejvyšší soud je toho názoru, že uvedenému dovolacímu důvodu podané dovolání neodpovídá, neboť neobsahuje žádnou námitku, která by primárně směřovala k právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, ačkoli dovolatel v obecné rovině tvrdí, že rozhodnutí soudu druhého stupně je na nesprávném právním posouzení založeno, toto nesprávné právní posouzení však nikterak nespecifikuje. Veškeré námitky dovolatele napadají samotná skutková zjištění soudu, tedy nedostatečný rozsah dokazování a zejména hodnocení provedených důkazů, včetně posouzení věrohodnosti svědeckých výpovědí. Teprve ve vazbě na údajně nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav pak dovolatel formálně odkazuje na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu však sleduje zcela opačnou situaci, tedy případ, kdy rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení, tedy kdy je právní posouzení primární příčinou nesprávnosti rozhodnutí, nikoli kdy je důsledkem údajného nesprávného skutkového zjištění. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek k revizi skutkových zjištění neslouží, dovolací soud je naopak učiněnými skutkovými zjištěními z předchozího řízení vázán. Dovolání nemá povahu dalšího odvolání a Nejvyšší soud není soudem řádné třetí instance.
Námitky proti skutkovým zjištěním soudu se tedy neslučují jak s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tak ani s žádným jiným z dovolacích důvodů uvedených v jejich taxativním výčtu dle §265b odst. 1 tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. Š. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 28. února 2007
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h