Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.06.2007, sp. zn. 30 Cdo 1836/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.1836.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.1836.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 1836/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilého J. K., a nezletilého J. K., zastoupených opatrovníkem Magistrátem města P., dětí matky A. K., zastoupené advokátkou, a otce R. K., o úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým i na dobu po rozvodu manželství, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 0 Nc 195/2005, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. ledna 2007, č. j. 14 Co 394/2006 – 115, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 14. 6. 2006, č. j. 0 Nc 195/2005 – 79, svěřil nezletilého J. K., narozeného 10. 3. 1999, do výchovy matky, otci uložil povinnost přispívat na jeho výživu částkou 2.500,- Kč měsíčně s účinností od právní moci tohoto rozsudku s tím, že toto výživné je otec povinen platit vždy každého 1. dne v měsíci předem k rukám matky, dále rozhodl, že „otec je oprávněn stýkat se s nezletilým J. každý lichý víkend od pátku 15.00 hodin do neděle 18.00 hodin a dále každou středu v každém týdnu od 15.00 hodin do 19.00 hodin, s výjimkou období hlavních školních prázdnin, tj. července a srpna, kdy je otec oprávněn stýkat se s nezletilým J. po dobu jednoho měsíce s tím, že termín tohoto prázdninového styku sdělí matce písemně, vždy do 31. 5. každého roku, dále každý lichý rok o jarních prázdninách od soboty prázdniny začínající 9.00 hodin do neděle prázdniny ukončující 18.00 hodin a každý sudý rok o vánočních svátcích od 25. 12. 10.00 hodin do 26. 12. 18.00 hodin a každý lichý rok od 26.12. 10.00 hodin do 1. 1. následujícího roku 18.00 hodin s tím, že „otec si nezletilého vyzvedne, vždy ve stanovenou dobu před bytem, kde matka s nezletilým bydlí, a na témže místě ve stanovenou dobu nezletilého matce vrátí“, že „matka je povinna nezletilého na styk s otcem připravit jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické a ve stanovenou dobu na stanoveném místě otci předat“, že tato úprava práv a povinností rodičů k nezletilému je platná i na dobu po rozvodu manželství rodičů, řízení o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému J. K., narozenému 3. 3. 2006, zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. K odvolání otce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 1. 2007, č. j. 14 Co 394/2006 - 115, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích o výchově nezletilého J., o úpravě styku otce s dítětem na dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého a ve výroku o „platnosti“ této úpravy, potvrdil, v další napadené části o výživném, jeho splatnosti a ve výrocích o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu jej změnil tak, že „s účinností od právní moci tohoto rozhodnutí, jakož i s účinností od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství rodičů nezl. je otec povinen platit na výživu nezl. J. částku 4.000,- Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci předem k rukám matky, přičemž výživné splatné za dobu od právní moci rozhodnutí do 1. dne měsíce následujícího je otec povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám matky“, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že otec je povinen zaplatit státu náklady řízení v částce 10.800,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů státu podal otec nezletilého dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s tímto rozhodnutím. Poukázal na svoji nepříznivou finanční situaci a na to, že rozhodnutím Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 12. 2005, č. j. 15 C 42/2005 – 31, mu byla uložena povinnost platit výživné pro rozvedenou manželku ve výši 2.000,- Kč měsíčně. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl v napadeném výroku o náhradě nákladů státu zrušen. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, dospěl po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. k závěru, že dovolání není přípustné. Dovolatel sice není zastoupen advokátem ani netvrdí, že má právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.). Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm.c)]. Podle ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá). Podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) ve věci konkursu a vyrovnání, b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst. 2. Podle ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1, b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a). V dané věci otec dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu. Přípustnost dovolání proti tomuto výroku, jenž má povahu usnesení (§167 odst. 1 o. s. ř.), není podle §237 odst. 1 o. s. ř. dána, a to již z toho důvodu, že se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání proti tomuto výroku není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a o. s. ř., protože jím nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v těchto ustanoveních, a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že otec dovolání směřuje proti takovému výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání otce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť otec nezletilého s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. června 2007 JUDr. Olga Puškinová, v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/13/2007
Spisová značka:30 Cdo 1836/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.1836.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28