ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.1948.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 1948/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci T. D., syna otce M. D., a matky R. D., o zvýšení výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. P 342/2003, o dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2007, č. j. 12 Co 371/2006 - 536, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 24. 5. 2006, č. j. P 342/2003 - 459, zamítl návrh matky na zvýšení výživného za období od 1. 8. 1998 do 31. 8. 1999, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 4. 1992, sp. zn. 6 C 266/91, kterým byla naposledy upravena vyživovací povinnost otce M. D., k dnes již zletilému T. D., částkou 800,- Kč měsíčně, změnil tak, že s účinností od 1. 9. 1999 je otec povinen přispívat na výživu již zletilého T. k jeho rukám částkou 2.000,- Kč měsíčně, otci uložil povinnost zaplatit k rukám již zletilého T. nedoplatek na výživném ve výši 97.000,- Kč vzniklý za dobu od 1. 9. 1999 do 31. 5. 2006 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání otce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 3. 2007,
č. j. 12 Co 371/2006 - 536, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku
o zvýšení výživného s účinností od 1. 9. 1999 do 31. 5. 2004 potvrdil, dále jej změnil tak, že žalobu na zvýšení výživného za dobu od 1. 6. 2004 nadále zamítl, otci uložil povinnost zaplatit nedoplatek na zvýšeném výživném vzniklý za dobu od 1. 9. 1999
do 31. 5. 2004 v celkové výši 68.400,- Kč k rukám již zletilého T. do 3 měsíců
od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal otec dovolání, v němž se domáhá zrušení rozsudku odvolacího soudu. Namítá, že v řízení nebylo přihlédnuto k jeho životní úrovni a majetkovým poměrům, že byla opomenuta skutečnost, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod a nízká sociální podpora, a že nebylo přihlédnuto ani k jeho špatnému zdravotnímu stavu; závěry soudu o výši příjmů, jichž by mohl dosahovat,
i o existenci jeho dalších příjmů, jsou proto podle jeho názoru spekulativní.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolání sice v projednávané věci není sepsáno advokátem, přičemž dovolatel ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem
pro postup podle ust. §104 odst. 2 o. s. ř. a pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud
to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a)
ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
V dané věci otec dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o zvýšení výživného pro jeho dnes již zletilého syna s účinností od 1. 9. 1999 do 31. 5. 2004, dále výrok, jímž byl změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba na zvýšení výživného za dobu od 1. 6. 2004 nadále byla zamítnuta, a výrok o nedoplatku
na výživném.
Přípustnost dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o platební povinnosti otce potvrzen, a proti výroku
o nedoplatku na výživném není podle ust. §237 o. s. ř. v posuzovaném případě dána,
a to již proto, že otec dovoláním napadá výroky rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ust. §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
K podání dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl výrok rozsudku soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba na zvýšení výživného za dobu
od 1. 6. 2004 nadále byla zamítnuta, není otec subjektivně oprávněn, neboť z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na jeho právech. Uvedeným výrokem rozsudku odvolacího soudu nebyla otci způsobena žádná újma na jeho právech, neboť jeho procesnímu návrhu na zamítnutí žaloby bylo tímto výrokem v plném rozsahu vyhověno.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání otce směřuje proti takovému rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání otce směřující proti tomuto rozsudku podle ust.
§243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl dále věcí zabývat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., když účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2007
JUDr. Olga Puškinová, v.r.
předsedkyně senátu