ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.2047.2006.1
sp. zn. 30 Cdo 2047/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně O. R. n. V., zastoupené advokátem, proti žalovanému P. B., o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 323/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. května 2006, č. j. 22 Co 940/2006 - 43, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastnicí stavební parcely č. 21 o výměře 324 m2, zapsané u K. ú. v Č. K. pro obec a k. ú. R. n. V. Žalobu odůvodnila zejména tím, že podle §48 odst. 1 obč. zák. odstoupila od kupní smlouvy účastníků ze dne
7. 7. 1998 o převodu vlastnictví k uvedenému pozemku na žalovaného z důvodu, že nesplnil svůj závazek uvedený v bodě V. písm. c) kupní smlouvy dokončit stavbu na předmětném pozemku do 36 měsíců ode dne zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 10. 2. 2006, č. j.
6 C 323/2005 - 27, určil, že O. R. n. V. je výlučným vlastníkem stavební parcely č. 21 o výměře 324 m2, zapsané u K. ú. v Č. K. pro obec a k. ú. R. n. V., a rozhodl
o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 7. 7. 1998 kupní smlouvu, kterou žalobkyně prodala žalovanému uvedený pozemek. V článku V. této smlouvy účastníci ujednali možnost prodávajícího odstoupit od kupní smlouvy podle §48 odst. 1 obč. zák. v případě, že kupující nesplní své povinnosti uvedené v bodě b) a c) tohoto článku, jimiž se zavázal, že „vyvolá územní řízení a zahájí stavební řízení u příslušného stavebního úřadu ve lhůtě do 12 měsíců ode dne doručení zaevidované pravomocné kupní smlouvy s vyznačením nabytí vlastnického práva k příslušné stavební parcele z katastru nemovitostí“ [bod b)], a že „stavbu dokončí (za dokončení se považuje den vydání povolení o užívání stavby příslušným stavebném úřadem) ve lhůtě 36 měsíců ode dne zápisu vkladu práva vlastnického v katastru nemovitostí“ [bod c)]. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného vznikly dnem 25. 8. 1998 a žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník uvedeného pozemku
v katastru nemovitostí. Dále bylo zjištěno, že dopisem zástupce žalobkyně ze dne
3. 11. 2005, doručeným žalovanému, žalobkyně od kupní smlouvy s odkazem na článek V. písm. c) smlouvy odstoupila z důvodu, že kupující nedokončil stavbu ve lhůtě 36 měsíců ode dne zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dále bylo prokázáno, že k žádosti žalovaného mu O. ú. v R. n. V. dopisem ze dne 7. 4. 2005 sdělil, že zastupitelstvo obce rozhodlo o prodloužení termínu pro vydání platného stavebního povolení a zahájení stavby do 31. 7. 2005 a pro kolaudaci stavby
do 30. 5. 2007. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. §80 písm. c) o. s. ř., neboť odstoupila-li od kupní smlouvy účastníků a žalovaný jí neposkytl součinnost k provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, může dosáhnout uvedení do skutečného právního stavu jen na základě rozhodnutí soudu. Vycházeje z ust. §48 obč. zák. dospěl k závěru, že určovací žaloba je opodstatněná, neboť žalobkyně v souladu s ujednáním obsaženým
v platné kupní smlouvě od této smlouvy po právu odstoupila, čímž došlo k jejímu zrušení od počátku. Dále k námitce žalovaného dovodil, že i když O. ú. v R. n. V. (správně zastupitelstvo obce) rozhodl dne 7. 4. 2005 o prodloužení lhůty pro vydání stavebního povolení a kolaudaci stavby, nejedná se o změnu kupní smlouvy, neboť změna by musela být učiněna písemnou formou a muselo by se jednat o projev vůle obou smluvních stran změnit ujednání o možnostech odstoupení od smlouvy, k čemuž však
v daném případě nedošlo. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného o promlčení práva na odstoupení od smlouvy, neboť v daném případě „neběží lhůta uvedená v §101 obč. zák“.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne
2. 5. 2006, č. j. 22 Co 940/2006 - 43, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného okresním soudem, neztotožnil se však
s jeho právním posouzením věci. S poukazem na R 50/85 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek dovodil, že právo na odstoupení od smlouvy se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době podle §101 obč. zák. Jestliže v daném případě byl vklad vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí zapsán dne 29. 9. 1998 s právními účinky vkladu ke dni 25. 8. 1998, pak nejpozději po uplynutí 36 měsíců, tedy počínaje dnem 30. 9. 2001, začala ve smyslu ust. §101 obč. zák. běžet obecná tříletá promlčecí doba, neboť od uvedeného dne měla žalobkyně právo od smlouvy odstoupit. Zákonná tříletá promlčecí doba uplynula dnem 30. 9. 2004, a za situace, kdy žalobkyně odstoupila od předmětné kupní smlouvy písemným podáním svého zástupce ze dne 3. 11. 2005, je nepochybné, že se tak stalo po uplynutí uvedené promlčecí doby. Pokud žalovaný námitku promlčení uplatnil, pak nelze než uzavřít, že zmíněný právní úkon žalobkyně ze dne 3. 11. 2005, tj. písemné odstoupení od smlouvy, takové účinky vyvolat nemůže, neboť žalovaný se úspěšně dovolal námitky promlčení a způsobil tím zánik možnosti žalobkyně se u soudu promlčeného práva domoci. Z těchto důvodů není určovací žaloba opodstatněná.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž namítá, že je nesprávný názor odvolacího soudu, že se právo odstoupit od smlouvy promlčuje, a naopak za správný považuje názor soudu prvního stupně, že „vlastnické právo v souladu s ust. §100 odst. 2 obč. zák. promlčet nelze“. Odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval námitkou žalovaného, že mu zastupitelstvo obce prodloužilo termíny pro platné stavební povolení a zahájení stavby do 31. 7. 2005 a kolaudaci stavby
do 30. 5. 2007 (viz dopis O. ú. v R. n. V. ze dne 7. 4. 2005). Podmínka předložení platného povolení a zahájení stavby v termínu do 31. 7. 2005 však splněna nebyla.
V tomto dopise je přitom výslovně uvedeno, že nesplnění této podmínky je důvodem k odstoupení od smlouvy. Dále dovolatelka namítá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je nedostačující, s danou věcí nesouvisí a je na hranici přezkoumatelnosti. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, a že je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu podle §242
o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu ust. §241a odst. 2 písm. b)
o. s. ř., které dovolatelka namítá, může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, popřípadě jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu je v dovolání vyvozována především
z názoru, že právo od smlouvy odstoupit se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době podle §101 obč. zák.
Podle §48 odst. 1 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.
Podle §100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době
v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 téhož ustanovení se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického (další výjimky z této zásady obsahuje §100 odst. 2 věta druhá a třetí a odst. 3 obč. zák.). Podle §101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Odvolací soud věc správně posoudil podle citovaných ustanovení, která na ni bezesporu dopadají, a tak nejde o případ aplikace nesprávného právního předpisu. Závěr, že právo účastníka odstoupit od smlouvy, zakotvené v ust. §48 odst. 1 obč. zák., je právem majetkovým, které se promlčuje v tříleté promlčecí době podle §101 obč. zák., je v rozhodovací praxi soudů přijímán zcela jednoznačně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 33 Odo 633/2003, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 755/2001). Namítne-li tedy dlužník důvodně promlčení tohoto práva věřitele, účinky odstoupení od smlouvy vůči němu nenastanou.
V posuzované věci bylo zjištěno, že účastníci v článku V. písm. c) kupní smlouvy
ze dne 7. 7. 1998 mimo jiné ujednali, že prodávající má možnost odstoupit
od této smlouvy podle §48 odst. 1 obč. zák., jestliže žalovaný jako kupující
ve lhůtě 36 měsíců ode dne zápisu vkladu vlastnického práva nedokončí stavbu
na předmětném pozemku, přičemž za dokončení se považuje den vydání povolení
o užívání stavby příslušným stavebním úřadem. Právě z tohoto důvodu s odkazem
na článek V. písm. c) kupní smlouvy žalobkyně dopisem svého zástupce ze dne
3. 11. 2005, doručeného žalovanému, od této smlouvy odstoupila.
Jestliže v dané věci bylo dále prokázáno, že zápis vkladu vlastnického práva žalovaného k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí byl katastrálním úřadem povolen dne 29. 9. 1998, pak je správný názor odvolacího soudu, že nejpozději
po uplynutí 36 měsíců, tedy počínaje dnem 30. 9. 2001, kdy právo na odstoupení
od kupní smlouvy mohlo být vykonáno poprvé, počala ve smyslu ust. §101 obč. zák. běžet obecná tříletá promlčecí doba, v níž žalobkyně měla právo od smlouvy odstoupit. Odstoupila-li od kupní smlouvy až dopisem svého zástupce ze dne
3. 11. 2005, je zřejmé, že tak učinila po uplynutí této doby, která skončila dne
30. 9. 2004.
Je proto správný závěr odvolacího soudu, že namítl-li žalovaný za tohoto stavu promlčení práva žalobkyně od kupní smlouvy odstoupit, ke zrušení kupní smlouvy
v důsledku tohoto odstoupení ze dne 3. 11. 2005 nedošlo, a nebyl proto obnoven původní stav. Dovolací soud se z uvedeného důvodu ztotožňuje i s konečným závěrem krajského soudu, že určovací žaloba není důvodná, neboť účinky odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy nenastaly.
Odvolacímu soudu nelze ani vytýkat, že nepřihlédl ke zjištěné skutečnosti, že dopisem ze dne 7. 4. 2005 sdělila starostka obce (žalobkyně) žalovanému
na hlavičkovém papíře O. ú. v R. n. V., že zastupitelstvo obce rozhodlo
o prodloužení termínu pro vydání stavebního povolení a zahájení stavby a pro kolaudaci stavby do 30. 5. 2007, neboť ze skutkových zjištění nevyplynulo, že by se účastníci na základě shodného písemného projevu vůle (písemným dodatkem ke kupní smlouvě) dohodli o změně ujednání v kupní smlouvě o možnosti žalobkyně od této smlouvy odstoupit, jak v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl již soud prvního stupně. Okolnost, že zastupitelstvo obce k žádosti žalovaného rozhodlo o prodloužení termínu pro vydání platného stavebního povolení a zahájení stavby a pro kolaudaci stavby
na předmětném pozemku, tudíž žádný význam z hlediska hmotného práva pro posouzení, zda došlo k promlčení práva žalobkyně od kupní smlouvy odstoupit, nemá. Lze jen konstatovat, že postup žalobkyně vůči žalovanému je poněkud nekonsistentní, když mu starostka obce dopisem ze dne 7. 4. 2005 sdělila, že zastupitelstvo obce rozhodlo
o prodloužení termínu pro kolaudaci stavby do 30. 5. 2007, a posléze dopisem zástupce ze dne 3. 11. 2005 s odkazem na čl. V. písm. c) kupní smlouvy od ní odstoupila (nikoliv však po právu), z důvodu, že žalovaný neplnil svůj závazek stavbu dokončit do 36 měsíců ode dne zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Správná není ani námitka dovolatelky, že určovací žaloba je opodstatněná proto, že jí žalovaný v termínu do 31. 7. 2005 nepředložil platné povolení o zahájení stavby, neboť v dopise svého zástupce ze dne 3. 11. 2005 žalovanému sdělila, že odstupuje
od kupní smlouvy s odkazem na čl. V. písm. c) smlouvy, tedy, že nesplnil svůj závazek dokončit stavbu ve lhůtě 36 měsíců od provedení zápisu do katastru nemovitostí, a nikoliv z důvodu, že žalovaný porušil svůj závazek „vyvolat územní řízení a zahájit stavební řízení u příslušného stavebního úřadu ve lhůtě do 12 měsíců ode dne doručení zaevidované pravomocné kupní smlouvy s vyznačením nabytí vlastnického práva k příslušné stavební parcele z katastru nemovitostí“, tedy
pro nesplnění dohodnuté možnosti k odstoupení od kupní smlouvy podle čl. V. písm. b) smlouvy.
Protože dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nebyl naplněn,
a rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud ČR dovolání žalobkyně podle §243b odst. 2 věty před středníkem OSŘ zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5,
§224 odst. 1 §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek tohoto řízení právo na jejich náhradu nemá a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2007
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu