ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.2163.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 2163/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Č. t. ú, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (o zrušení rozhodnutí o povinnosti žalobce zaplatit společnosti T. a.s. částku 35.164,40 Kč s příslušenstvím), vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 264/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. září 2006, č. j. 10 Co 445/2006-58, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. září 2006, č. j. 10 Co 445/2006 - 58, a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. května 2006, č. j. 8 C 264/2005 - 51, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou podle §244 a násl. o. s. ř., doručenou soudu prvního stupně dne 31. 10. 2005, domáhal zrušení rozhodnutí Č. t. ú ze dne 27. 6. 2005, č. j. 12816/2005 - 603.
Usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 5. 2006, č. j. 8 C 264/2005 - 51, jímž byla žaloba odmítnuta, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. 9. 2006, č. j. 10 Co 445/2006 - 58, potvrdil
a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba v dané věci byla podána opožděně, tj. po lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2005, č. j. 30 Ca 70/2005 - 9 (§46 odst. 2 s. ř. s.), když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 10. 2005 a žaloba byla u soudu podána dne 31. 10. 2005.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2005, č. j. 30 Ca 70/2005 - 9, nemohlo nabýt právní moci dne 22. 9. 2005, jak nesprávně uvedly soudy obou stupňů, bylo-li mu doručeno až dne 29. 9. 2005. Na poštu v Ž. R. usnesení sice došlo dne
22. 9. 2005, avšak on sám si jej vyzvedl až dne 29. 9. 2005; ke zjištění této skutečnosti však soudy neprovedly žádné dokazování. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření k dovolání namítl nedostatek jeho pasivní věcné legitimace v daném sporu, neboť ve smyslu ust. §250a odst. 1 o. s. ř. jsou účastníky řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy R. Č. t. ú. žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. Pasivně legitimována je tedy společnost T. a.s., na jejíž návrh bylo správní řízení ve věci povinnosti žalobce k dlužnému finančnímu plnění za poskytnuté telekomunikační služby zahájeno. Posouzení důvodnosti podaného dovolání pak žalovaný ponechal plně na dovolacím soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, a že je přípustné podle ust. §239 odst. 3 o. s. ř., dospěl po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. k závěru, že dovolání je důvodné.
V posuzované věci z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 70/2005 vyplývá, že usnesení tohoto soudu ze dne 16. 9. 2005, č. j.
30 Ca 70/2005 - 9, jímž byla odmítnuta žaloba žalobce (doručená soudu dne 1. 9. 2005) proti rozhodnutí Č. t. ú. ze dne 27. 6. 2005, č. j. 12816/2005 - 603, a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, bylo žalobci doručováno do vlastních rukou na jeho adresu trvalého bydliště, přičemž dne 22. 9. 2005 - jak je zřejmé z připojené doručenky pošty - nebyl zastižen, písemnost byla uložena u pošty a adresát byl o tom vyrozuměn; zásilku si pak převzal dne 29. 9. 2005 (§50c odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném do 28. 9. 2005) a tímto dnem nabylo usnesení právní moci (žalovanému Č. t. ú. bylo doručeno dne 22. 9. 2005).
Podle ust. §54 odst. 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je pravomocným ten rozsudek, který byl doručen účastníkům. Podle §55 odst. 5 s. ř. s.
o usnesení platí přiměřeně ustanovení o rozsudku. Jestliže v dané věci nabylo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2005, sp. zn. 30 Ca 70/2005, právní moci dne 29. 9. 2005 a žalobce podal žalobu podle §244 o. s. ř. a násl. dne 31. 10. 2005 (pondělí), je zřejmé, že se tak stalo v zákonné jednoměsíční lhůtě uvedené v ust. §46 odst. 2 věta druhá s. ř. s. (§40 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
Není proto správný závěr odvolacího soudu, že žaloba byla podána opožděně
a že z tohoto důvodu ji bylo třeba odmítnout [§250g odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Nejvyšší soud ČR proto usnesení Krajského soudu v Plzni zrušil (§243b odst. 2 věta
za středníkem o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení
(§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2007
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu