ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.3061.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3061/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně Z. A., zastoupené advokátkou, proti žalovanému B. A., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 C 58/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2007, č. j. 57 Co 186/2007-106, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením v záhlaví označeným odmítl s poukazem
na ustanovení §218 písm. c) a §202 odst. 3 o. s. ř. odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. srpna 2006, č. j. 33 C 58/2006-22, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalovaný v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s usnesením odvolacího soudu, jež označuje za „nehorázný podvod.“ Vyslovuje požadavek, aby odvolací řízení „proběhlo příslušně a v plném rozsahu.“
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a §239 o.s.ř. Společným těmto ustanovením - s výjimkou §239 odst. 1 - je to, že jde o usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno či změněno. V dané věci se však o takový případ nejedná. Ustanovení §239 odst. 1 o.s.ř. pak upravuje přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popř. věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka, o přistoupení dalšího účastníka a o záměně účastníka. Ani o žádný z těchto případů se v dané věci nejedná.
Z vyloženého vyplývá, že přípustnost dovolání žalovaného nelze opřít o žádné z uvedených procesních ustanovení. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Z tohoto důvodu nebylo třeba odstranit nedostatek podmínky zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ve smyslu §241b odst. 2 o.s.ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3, §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly a žalovaný podle výsledku dovolacího řízení nemá na jejich náhradu právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2007
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu