ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.3281.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3281/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobců a) Z. I., a b) V. I., proti žalované O. V., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 24 C 31/2003, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2007, č.j. 1 Co 83/2007-52, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. února 2007, č.j. 24 C 31/2003-44, žalobu v označené věci odmítl (výrok I.) a současně každému z žalobců uložil povinnost nahradit náklady řízení žalované (výroky II. a III.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. dubna 2007, č.j. 1 Co 83/2007-52, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním žalobců napadené části, t.j. ve výrocích II. a III. o nákladech řízení potvrdil. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne 22. června 2007 a téhož dne nabylo právní moci.
Dne 23. července 2007 uvedené rozhodnutí odvolacího soudu napadli dovoláním oba žalobci. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) se pak nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu
- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.),
- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.),
- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Podle §238 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá o.s.ř.), přičemž ustanovení §237 o.s.ř. platí obdobně.
Podle §238a o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání, b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n o.s.ř.) a v §338za odst. 2 o.s.ř., přičemž ustanovení §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. platí obdobně.
Podle §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o.s.ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1 o.s.ř.) a o záměně účastníka (§92 odst. 2 o.s.ř.).
Podle §239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o.s.ř., b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o.s.ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1 o.s.ř.) a o záměně účastníka (§92 odst. 2 o.s.ř.).
Podle §239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a a §75b o.s.ř.) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§78d o.s.ř.).
Z těchto ustanovení vyplývá, že žádné z nich nedopadá na případ dotčeného rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně
o náhradě nákladů řízení podle ustanovení §146 odst. 3 o.s.ř. V tomto případě nejde
o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení §237 o.s.ř., neboť jde
o usnesení výlučně procesního charakteru. Současně nejsou naplněny ani předpoklady přípustnosti dovolání vyplývající z ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř.
Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobců jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání
(§243a odst. 1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §146 odst. 3 o.s.ř., když dovolání žalobců bylo odmítnuto, avšak žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. srpna 2007
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu