ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.4330.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 4330/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně T. A. S., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. S., zastoupenému advokátkou, o výživné manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 502/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2007, č. j. 18 Co 50/2007-294, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 26. dubna 2006, č. j.
18 C 502/2000-252, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 6. prosince 2006, č.j. 18 C 502/2000-285, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni výživné za období
od 18. 9. 2000 do 8. 6. 2004 v částce 670.500,- Kč ve splátkách 20.000,- Kč, splatných vždy do každého patnáctého dne v měsíci, počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně domáhala placení výživného 35.000,- Kč měsíčně od 18. 9. 2000 řízení zastavil (výrok II.), nepřipustil rozšíření žaloby spočívající v požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení 2% z částky 660.000,- Kč od 9. 6. 2004 do zaplacení (výrok III.) a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému náklady řízení 21.075,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok IV.).
Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 15.000,- Kč zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, a ohledně částky 660.000,- Kč
a výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek potvrdil a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 49.445,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. G. B.
Žalovaný v podaném dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř., vyjadřuje nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu
a domáhá se jeho zrušení, jakož i zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.). Občanský soudní řád tak činí v ustanoveních
§237, §238, §1238a a §239 o.s.ř.
Dovolání v této věci směřuje proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu
o výživném manželky, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který byl v pořadí druhým rozsudkem ve věci samé, když jeho předchozí rozsudek ze dne
27. srpna 2003, č. j. 18 C 502/2000-98, jímž byla žaloba, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni na její výživu částku 50.000,- Kč měsíčně od 18. 9. 2000, zamítnuta
a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2005, č. j. 18 Co 515/2004-127, a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Z hlediska přípustnosti dovolání přichází v úvahu ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.
Nic z uvedeného se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§237 odst. 2 o.s.ř.).
Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu potvrzujícího rozsudek soudu prvního stupně, který byl dalším rozsudkem ve věci a jímž soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, jsa vázán právním názorem odvolacího soudu, vyjádřeném v předchozím zrušovacím usnesení, přičemž jde o rozhodnutí ve věci upravené zákonem o rodině, t. j. ve věci výživného manželky podle §91 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu §237 odst. 2 písm. b) o.s.ř., nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž soud prvního stupně i soud odvolací rozhodoval, není dovolání ve smyslu §237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1
a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný, který neměl v dovolacím řízení úspěch,
na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobkyni žádné základy dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2007
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu