ECLI:CZ:NS:2007:30.ND.3.2007.1
sp. zn. 30 Nd 3/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce J. U., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. H., zastoupenému advokátem, o zaplacení 47.243,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 6 C 217/2006, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Domažlicích se nepřikazuje k projednání
a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Domažlicích navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti. Uvedl, že je sice obecným soudem žalovaného, avšak dokazování - výslechy svědků a místní ohledání - bude z větší části prováděno v obvodu Okresního soudu v Olomouci.
Žalovaný sdělil, že se zamýšleným přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí, neboť není solventní, a měl by problémy s dojížděním.
Žalobce vyjádřil s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci bezvýhradný souhlas s tím, že sám zvažoval podat návrh podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhodne soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě místní příslušnost stanovená podle §84 a 85 odst. 1 o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 11. 2001, sp. zn.
I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému soudu než příslušnému by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudu a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí žalobce, resp. navržení svědci, nemůže být toliko jejich bydliště, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Fyzické osoby – žalobce a navržené svědky je možno vyslechnout prostřednictvím dožádaného soudu
a stejně tak lze provést i důkaz místním ohledáním.
Přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci, byť v jeho obvodu bydlí žalobce, resp. navržení svědci, by tedy nebylo dosaženo hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustní opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu