ECLI:CZ:NS:2007:30.ND.33.2007.1
sp. zn. 30 Nd 33/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně H. C., a.s., zastoupené advokátem, proti žalované E. G., o 5.502,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 47 C 412/2004, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně se nepřikazuje k projednání
a rozhodnutí Okresnímu soudu v Pardubicích.
Odůvodnění:
Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 2. 11. 2000 Úvěrovou smlouvu
č. 2051580067, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, kterými si strany dohodly, že pro všechny spory z této smlouvy vzniklé je dána místní příslušnost Městského soudu v Brně. Žalovaná navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích z důvodu vhodnosti, neboť vzhledem ke skutečnosti, že její bydliště je v Pardubicích, je rozvedená a v současné době je na mateřské dovolené, je pro ni obtížné dostavit se k jednání k Městskému soudu v Brně.
Žalobkyně sdělila, že se domnívá, že důvod k delegaci z důvodu vhodnosti není v tomto případě dán, s navrhovaným přikázáním věci Okresnímu soudu v Pardubicích nesouhlasí a trvá na tom, že věc má být projednána v souladu s mezi stranami uzavřenou dohodou u Městského soudu v Brně.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu,
pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (resp. v daném případě místní příslušnost dohodnutá podle §89a o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn.
I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí žalovaná, nemůže být toliko její bydliště, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Pokud se týká případného výslechu žalované jako účastnice řízení, je možno tento důkaz provést prostřednictvím dožádaného soudu podle místa jejího bydliště.
Přikázáním věci Okresnímu soudu v Pardubicích, byť v jeho obvodu bydlí žalovaná, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce důkladnějšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu