ECLI:CZ:NS:2007:30.ND.352.2007.1
sp. zn. 30 Nd 352/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně Č. o. b., a.s., proti žalovaným 1) I. D., 2) V. G., zastoupenému advokátem a 3) C. T. C.. P., spol. s r.o. v likvidaci, o zaplacení částky 3,502.401,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 4/2006, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové se nepřikazuje k projednání
a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Druhý žalovaný navrhl přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, neboť jeho nynější bydliště je v B.
Žalobkyně sdělila, že místně příslušným soudem je Krajský soud v Hradci Králové, že řízení u něj probíhá již delší dobu a rozhodně není vhodné postupovat věc jinému soudu, a to „vzhledem k hospodárnosti řízení a vzhledem k zamezení dalších průtahů v řízení“.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (resp. v daném případě místní příslušnost dohodnutá podle §89a o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí druhý žalovaný, nemůže být toliko jeho bydliště, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji.
Přikázáním věci Krajskému soudu v Brně, byť v jeho obvodu bydlí druhý žalovaný, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce důkladnějšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2007
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu