ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.1598.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 1598/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně D. a.s., zastoupené advokátem, proti žalované Č. s. a. d. H. s.r.o., zastoupené advokátem, o 950,- EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 15 C 223/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. prosince 2006, č.j. 21 Co 392/2006-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 200,- do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. dubna 2006, č.j. 15 C 223/2005-44, ve výroku o zamítnutí žaloby v rozsahu 150,- EUR s příslušenstvím (výrok I.), změnil ho ve výroku o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 800,- EUR s příslušenstvím, zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen, neboť v tomto rozsahu nebyl odvoláním žalobkyně napaden.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž se zamítnutím žaloby v rozsahu částky 150,- EUR za provedení přepravy nesouhlasí. Namítá, že soudy obou stupňů pochybily při zjišťování skutkového stavu a že věc i nesprávně právně posoudily. Na rozdíl od odvolacího soudu zastává názor, že k uzavření smlouvy o přepravě mezi účastníky nedošlo a že smluvní vztah v režimu Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) vznikl po naložení zboží v místě nakládky a vystavením nákladního listu mezi přepravcem a dopravcem na něm uvedenými. Za situace, kdy si smluvní strany žádnou lhůtu pro provedení přepravy nedohodly a kdy příjemce žádnou výhradu k době dodání neuplatnil, má za to, že z její strany k žádnému porušení dohodnutých přepravních podmínek nedošlo. Dovodil-li proto odvolací soud, že žalovaná si proti pohledávce žalobkyně na zaplacení přepravného započetla pohledávku ve výši 150,- EUR z titulu náhrady škody oprávněně, právně pochybil, jelikož žalobkyně provedla přepravu řádně a včas a žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně škody, která jí měla vzniknout tvrzeným překročením dodací lhůty. Proto navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ve vyjádření k dovolání se žalovaná se skutkovými i právními závěry odvolacího soudu ztotožnila a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, když současně poukazuje i na jeho nepřípustnost.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Jde-li o rozsudek, jímž byl odvolacím soudem potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (jak tomu bylo i v posuzovaném případě), je předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., o které lze obecně přípustnost dovolání opřít, skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží [srov. §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
Za situace, kdy dovoláním dotčeným potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu ve věci samé bylo rozhodováno o peněžitém plnění
ve výši 150,- EUR s příslušenstvím, jedná se ve smyslu §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné.
Lze tak uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto podané dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Jelikož žalobkyně z procesního hlediska (podáním nepřípustného dovolání) zavinila, že dovolací soud dovolání odmítl, vzniklo žalované vůči ní právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 1 125,- Kč podle §3 odst. 1 a odst. 6, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 22. května 2007
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu