ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.1685.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 1685/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., proti žalovanému J. E., o zaplacení částky 281 228,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 Cm 208/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2006 č. j. 2 Cmo 362/2006-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. srpna 2006 č. j. 5 Cm 208/2002-43 zastavil řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce přes výzvu soudu doručenou mu 7. 3. 2003 nezaplatil soudní poplatek, a že usnesením ze dne 21. 3. 2006 nebylo žalobci k jeho žádosti přiznáno osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. prosince 2006 č. j. 2 Cmo 362/2006-54 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud neshledal na postupu soudu prvního stupně žádného pochybení, neboť podle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění platném ke dni podání žaloby, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení a podle §9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že žalobce neuhradil soudní poplatek ani v dodatečné soudem vyměřené lhůtě, soud prvního stupně řízení zastavil v souladu s uvedenými předpisy.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a nařízení nového jednání.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je zakotvena v ustanoveních §237 až 239 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného tohoto ustanovení však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. června 2007
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu