Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.06.2007, sp. zn. 32 Cdo 2306/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.2306.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.2306.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 2306/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce J. K., proti žalované E. K., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 Ro 86/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. prosince 2006, č. j. 7 Cmo 517/2006-88, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 20. prosince 2006, č. j. 7 Cmo 514/2006-88, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 2. 2007, č. j. 7 Cmo 460/2006-97, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 24. 3. 2006, č. j. 37 Ro 86/2005-48, jímž tento soud rozhodl o zastavení řízení a náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně; odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že žalobce, jenž se žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 5. 8. 2004, domáhal proti žalované zaplacení částky 373.824,50 Kč s přísl., nezaplatil soudní poplatek, jenž se stal dle ust. §7 odst. 1 ve spojení s ust. §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), splatným podáním žaloby, a to ani v dodatečně stanovené lhůtě, a proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud dle ust. §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavil. Odvolací soud účastníky řízení závěrem poučil o nepřípustnosti dovolání proti tomuto usnesení. V podání ze dne 30. 4. 2007, nazvaném „dovolání k Nejvyššímu soudu ČR“, žalobce „podává stížnost proti rozhodnutí soudů v této záležitosti“ a žádá „zrušení usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu a zahájení projednávání podstaty věci“ a současně požádal o ustanovení právního zástupce kvůli své tíživé sociální situaci. Se zřetelem k době vydání usnesení soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001. Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, není podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2001, přípustné. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Dle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je sice usnesením, jímž se řízení končí, není však usnesením „ve věci samé“. Ustanovení §238, §238a odst. 1 a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Nejvyšší soud České republiky proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že procesně neúspěšnému dovolateli právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. června 2007 JUDr. Ing. Jan H u š e k předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/26/2007
Spisová značka:32 Cdo 2306/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.2306.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/31/2009
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 1875/07
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13