ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.365.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 365/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce R. F., proti žalované J. Š., zast. JUDr. Š. Š., advokátkou o zaplacení částky 43.234,- Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 92/99, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2005, č. j. 21 Co 291/2005-256, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem (v pořadí druhým ve věci samé) ze dne 6. srpna 2003, č. j. 15 C 92/99-213, výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 41.231,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 27. 3. 2003 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 2.003,- Kč s 8 % úrokem z prodlení od 19. 4. 2001 do zaplacení a dále 5 % úroku z prodlení z částky 41.231,- Kč od 19. 4. 2001 do 26. 3. 2003, výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit České republice náklady řízení ve výši stanovené samostatným usnesením ze dne 29. 5. 2006, č. j. 15 C 92/99-268, tj. ve výši 27.911,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení a výrokem IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Městský soud jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. srpna 2005, č. j. 21 Co 291/2005-256, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 2. 2006, č. j. 21 Co 291/2005-263, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v jeho vyhovujícím výroku ve věci samé a ve výrocích o nákladech řízení a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V podání „ze dne 15. 12. 2005“, nazvaném „odvolání k Nejvyššímu soudu“, doručeném soudu prvního stupně dne 14. 12. 2005, žalovaná uvedla pouze to, že své „odvolání“ následně zdůvodní prostřednictvím advokátky JUDr. Š. Š.
Dovolací soud se proto nejprve zabýval tím, zda ve smyslu ust. §241 odst. 1 o.s.ř. byla dovolatelka zastoupena advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Nedostatek zastoupení lze odstranit postupem dle §104 odst. 2 o.s.ř., není-li však odstraněn, řízení se zastaví.
Ke splnění požadavku povinného zastoupení advokátem je podle §241 odst. 4 o.s.ř. nezbytné, aby dovolání bylo advokátem sepsáno, popř. podal-li dovolatel sám dovolání a poté mu byl ustanoven popř. přidělen advokát, je třeba, aby tento advokát již učiněné podání (dovolání) nahradil nebo doplnil vlastním podáním, popř. soudu sdělil, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení splněna.
V posuzovaném případě dovolatelka doručila dne 14. 12. 2005 soudu prvního stupně podání, jež lze s ohledem na jeho obsah pokládat za dovolání a v němž uvedla pouze to, že „odvolání zdůvodním prostřednictvím právního zástupce, který mi byl přidělen Č., JUDr. Š. Š., advokátkou“, kterou zmocnila na základě plné moci ze dne 19. 12. 2006 k „doplnění dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2005, č.j.: 21 Co 291/2005-256 a nahlížení a pořizování opisů nebo fotokopií ze soudního spisu vedeného u Městského soudu v Praze sp. zn.: 21 Co 291/2005, a soudního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn.: 15 C 92/99.“.
Vzhledem k tomu, že uvedené podání žalované nesplňovalo podmínky stanovené v §42 odst. 4 o.s.ř. a §241a odst. 1 o.s.ř. pro dovolání, byla žalovaná, resp. její právní zástupkyně, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 4. 2006, č. j. 15 C 92/99-264, vyzvána k odstranění vad dovolání ve lhůtě do 14 dnů od jeho doručení. V usnesení, které bylo právní zástupkyni doručeno dne 14. 4. 2006, byla žalovaná poučena jak o odstranění vad dovolání, zejména o nutnosti označit rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, nutnosti doplnění rozsahu a dovolacích důvodů, jimiž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a uvedení dovolacího návrhu, tak i o důsledcích neodstranění vad dovolání ve stanovené lhůtě, a to o odmítnutí dovolání.
Ve stanovené lhůtě a ani do doby rozhodování dovolacího soudu nebyly nedostatky dovolání žalované odstraněny. Právní zástupkyně žalované dovolání nedoplnila, popř. se neztotožnila s podáním žalované. Ve svém podání ze dne 27. 4. 2006 pouze uvedla, že „v uvedené věci je nutno přihlédnout k ust. §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží“, a proto „dovolání není přípustné vůbec“, takže „doplňování dovolání podaného osobně žalovanou p. Š. by proto bylo nadbytečné, protože dovolání by bylo zjevně bezúspěšné pro nepřípustnost dovolání“.
V posuzovaném případě tak žalovaná podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání Žalované přidělená advokátka se s dovoláním podaným žalovanou neztotožnila, popř. ho nedoplnila či nenahradila vlastním podáním a tím nebyla splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o.s.ř. a s ohledem na to, že žalobci žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2007
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu