ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.4140.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 4140/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., proti žalovanému J.E., o zaplacení částky 117 096 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Cm 244/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2007 č. j. 2 Cmo 303/2006-69, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. června 2006 č. j. 16 Cm 244/2003-63 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že majetkové poměry žalobce neodůvodňují postup soudu podle §138 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), neboť žalobce jako podnikatel nese podnikatelské riziko spojené se svým podnikáním (v podobě nepříznivého podnikatelského výsledku). Soud přihlédl také ke skutečnosti, že žalobce vlastní dvě motorová vozidla, s nimiž může volně disponovat, a naopak nepřihlédl ke skutečnosti, že žalobce je rovněž spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 413 vedeném Katastrální úřadem pro M. kraj pro katastrální území N., neboť k tomuto majetku jsou v katastru nemovitostí zapsány exekuční příkazy.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. ledna 2007 č. j. 2 Cmo 303/2006-69 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dospěl ke stejnému závěru jako soud prvního stupně, a sice že majetkové a sociální poměry žalobce osvobození od soudních poplatků skutečně neodůvodňují. Žalobcem tvrzenou druhotnou platební neschopnost nelze bez dalšího zohlednit, neboť majetkové poměry žalobce jsou důsledkem jeho podnikatelského rizika, které nelze přenášet na jiného účastníka řízení nebo na stát. Žalobce neuvedl, že by byl nucen ukončit podnikání, tvrzené zdravotní potíže nijak nedoložil a na úřadu práce evidován není. Žalobce tedy nelze označit za osobu nemajetnou a sociálně slabou, navíc je vlastníkem nemovitostí. Konečně vyměřený soudní poplatek 4 680 Kč nelze podle závěru odvolacího soudu v kontextu s majetkovými a sociálními poměry žalobce označit za natolik nepřiměřený, že uložením povinnosti k jeho zaplacení by žalobci bylo znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a nařízení nového jednání.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je zakotvena v ustanoveních §237 až 239 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného tohoto ustanovení však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2007
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu