ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.571.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 571/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., proti žalovanému J. E., o předběžné opatření, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Nc 6/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. září 2006, č.j. 1 Cmo 155/2006-47, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. září 2006, č.j. 1 Cmo 155/2006-47, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. července 2006, č.j. Nc 6/2006-36, kterým byl odmítnut návrh na vydání předběžného opatření ve znění: „Žalovanému se dočasně zakazuje prodej či znehodnocování domu včetně přilehlého pozemku“ a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Návrh na vydání předběžného opatření byl odmítnut ve smyslu ustanovení §75b odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z důvodu, že žalobce nejenže nesložil jistotu ve smyslu ustanovení §75b odst. 1 o. s. ř. současně s návrhem na vydání předběžného opatření, ale ani spolu s návrhem neosvědčil, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř., ve smyslu ustanovení §75b odst. 3, písm. f) o. s. ř. a protože dále nebyl shledán ani jiný důvod, pro který by nebylo nutno složit jistotu ve smyslu ustanovení §75b odst. 3 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání v němž uvedl, že v minulosti krajskému soudu zaslal vyplněné soudní formuláře o osobních majetkových a výdělkových poměrech, aby prokázal, že nemá finanční prostředky k zaplacení soudem vyžadovaných částek. Soudy však tato osvědčení k návrhu nepřipojily a ani žalobce nevyzvaly k zaplacení jistoty. Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud zrušil jak dovoláním napadené usnesení, tak i usnesení soudu prvního stupně.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních §237 a §239 o. s. ř.) připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodováno ve věcech, uvedených v ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání neplyne ani z ustanovení §239 odst. 3, neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a a §75b), tak jako tomu bylo v posuzovaném případě.
Rovněž tak dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti druhému výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků, mající povahu usnesení ve smyslu §167 odst. 1 o. s. ř., není podle právní úpravy přípustnost dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné; Nejvyšší soud České republiky je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž mohl přihlížet k případným vadám řízení, které mohly mít podle názoru dovolatele za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť k nim přihlíží z (úřední povinnosti) pouze v případě přípustného dovolání (srov. §242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. března 2007
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu