ECLI:CZ:NS:2007:32.ND.49.2007.1
sp. zn. 32 Nd 49/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Ing. arch. L. Š., proti žalovaným 1) JUDr. V. B., a 2) J. D., o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 18/97 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 8/2007, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci a o přikázání věci jinému soudu, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z., JUDr. J. H., JUDr. L. S., JUDr. R. G., JUDr. Z. Š., JUDr. I. Š., JUDr. L. B., JUDr. M. C. a JUDr. H. K. jsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. z. Nco 8/2007.
II. Věc vedená u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 8/2007 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Olomouci jako soudu nadřízeného Krajskému soudu v Brně je předmětem řízení věc, označená v záhlaví tohoto rozhodnutí, v níž jsou účastníky na straně žalované soudci Krajského soudu v Ostravě (popř. nyní u Vrchního soudu v Olomouci) JUDr. V. B. a JUDr. J. D.
Soudci senátu 1 Co Vrchního soudu v Olomouci, kteří mají podle rozvrhu práce v předmětné věci jednat a rozhodovat, JUDr. J. Z., JUDr. L. S. a JUDr. J. H. se vyjádřili v podáních ze dne 15. 1. 2007, že mají důvod pochybovat ve smyslu §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též „ o. s. ř.“) o své nepodjatosti resp. že se cítí podjatí s ohledem na svůj kolegiální poměr k účastníku JUDr. V. B.
Obdobně soudci podle rozvrhu práce zastupujících senátů JUDr. R. G. JUDr. Z. Š., JUDr. I. Š., JUDr. M. C., JUDr. L. B. a JUDr. H. K. ve svých vyjádřeních sdělili, že mají důvod pochybovat o své nepodjatosti resp. že se cítí podjatými ve věci pro svůj přátelský vztah s JUDr. V. B.
Na základě toho Nejvyšší soud věc posoudil podle ustanovení §14 odst. 1, §15 odst. 2, §16 odst. 1 a §12 odst. 1 o. s. ř.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučení z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §15 odst. 1 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu a podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Tímto soudem je v daném případě Nejvyšší soud.
Vycházeje především z vyjádření všech výše uvedených soudců Vrchního soudu v Olomouci dovodil Nejvyšší soud, že jsou dány podmínky pro vyloučení těchto soudců z projednávání a rozhodování předmětné věci, se zřetelem na jejich poměr k účastníkům řízení JUDr. B. a že je tak naplněn důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Současně s ohledem na ustanovení §15 odst. 2 větu první o. s. ř. dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v daném případě ve smyslu §12 odst. 1 o. s. ř nemůže o věci jednat příslušný Vrchní soud v Olomouci, protože jeho soudci jsou vyloučeni a věc tudíž musí být přikázána jinému soudu téhož stupně, jímž je Vrchní soud v Praze.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. března 2007
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu