ECLI:CZ:NS:2007:32.ND.70.2007.1
sp. zn. 32 Nd 70/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce B. V., proti žalované Z. T., advokátce, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 4/2006, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 213/2006, o námitce podjatosti soudců, takto:
Soudkyně senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a Mgr. D. J. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 213/2006.
Odůvodnění:
Ve shora označené věci žalobce vznesl v odvolání ze dne 19. 6. 2006 sub II. (čl. l. 11) mimo jiné „námitku podjatosti vůči všem soudcům VS Praha“ s odkazem na §14 a §12 odst. 1 o. s. ř.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze jsou k projednání a rozhodnutí předmětné věci příslušné soudkyně senátu 1 Co JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a Mgr. D. J.
Podle ustanovení §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 cit. ustanovení důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).
Tímto soudem je v daném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení nebo v případě, že by mohl být přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k věci může být také založen příbuzenským nebo jiným obdobným vztahem (srov. §116 občanského zákoníku), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo naopak nepřátelský.
O žádný z případů uvedené povahy v tomto případě nejde.
Jak vyplývá z písemného vyjádření ve výroku uvedených soudkyň ze dne 9. 2. 2007, žádná z nich nemá žádný vztah k věci nebo k účastníkům řízení a neznají žádnou okolnost, pro kterou by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti a to i s přihlédnutím k žalobcem uváděné existenci výpovědi JUDr. C. ze dne 3. 1. 2007 ve věci 37 C 137/2003 u Městského soudu v Praze, která se jich netýká.
Žalobce neuvádí žádné relevantní konkrétní skutečnosti (§15a odst. 3 o. s. ř.), které by nasvědčovaly tomu, že jmenované soudkyně byly nějakým nepříznivým způsobem ovlivněny ve vztahu k žalobci nebo k předmětné věci a že by tak byl dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (§14 odst. 4 o. s. ř.).
Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. dubna 2007
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu