Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2007, sp. zn. 32 Odo 1522/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.1522.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.1522.2005.1
sp. zn. 32 Odo 1522/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně V. K. s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalované G. P. a.s., o zaplacení 81 393,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 20/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. června 2005, č. j. 35 Co 208/2005-62, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. června 2005, č. j. 35 Co 208/2005-62, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. ledna 2005, č.j. 20 C 20/2004-40, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání zpochybněná právní otázka, zda v daném případě byla uzavřena pojistná smlouva jako samostatný obchodní případ, či byla uzavřena rámcová smlouva o havarijním pojištění, nebyla řešena odvolacím soudem v rozporu s hmotným právem (§788 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2004 - dále jenobč. zák.“). Podle §788 odst. 1 obč. zák. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Obě uvedené podstatné náležitosti smlouvy byly v dané individuálně sjednané pojistné smlouvě ze dne 13. 12. 2002 ohledně pojištění vozidla dohodnuty. Tato smlouva byla uzavřena jen k pojištění uvedeného vozidla, jako samostatný obchodní případ, a žádným způsobem z ní nevyplývá, že by se jednalo o sjednání rámcové smlouvy o pojištění. Podle §796 odst. 2 obč. zák. nebylo-li dohodnuto jinak, je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Jestliže tedy v dané případě ze skutkových zjištění vyplynulo, že splatnost dohodnutého jednorázového pojištění nebyla dohodnuta jinak, než v ustanovení §796 odst. 2 obč. zák., a doba trvání pojištění byla stanovena na dobu od 2. 7. 2002 do 13.12. 2002, pak splatnost tohoto pojištění podle uvedeného ustanovení nastala dne 2. 7. 2002, a pokud žalobkyně opomněla v této lhůtě pojištění zaplatit a zaplatila je až 7. 2. 2003, došlo dne 2. 10. 2002 ze zákona k zániku pojištění podle §801 obč. zák., v němž je zakotveno, že pojištění zanikne rovněž tím, že jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců od jeho splatnosti, přičemž tuto lhůtu lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného. V daném řízení nebylo prokázáno, že by uvedená lhůta, jak bylo výše uvedeno, byla dohodou prodloužena. Odvolací soud tedy nerozhodl v rozporu s hmotným právem, pokud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení požadované částky z titulu pojistného plnění z pojistné události, k níž došlo dne 15. 11. 2002, tedy po zániku pojištění tím, že řidič vozidla způsobil dopravní nehodu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. ledna 2007, sp. zn. 32 Odo 1126/2005, jímž je prováděn výklad ustanovení §801 obč. zák. a §796 odst. 2 obč. zák. o zániku pojištění tím, že jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců od jeho splatnosti). Nejvyšší soud se dále zabýval žalobkyní namítaným nesprávným právním posouzením odpovědnosti žalované za způsobenou škodu, pokud žalovaná žalobkyni deklarovala, že dané vozidlo bude pojištěno i v dalším pojistném období, čímž podle žalobkyně žalovaná uváděla nepravdu, a dovolatelka se tedy domnívá, že by dovolací soud měl posoudit, zda takové uvádění neprav nevyvolává žádné právní důsledky vůči druhé straně, jak oba soudy dovodily a dospěly-li k závěru, že žalovaná svým namítaným jednáním neporušila žádnou právní povinnost. Podle §420 obč. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Podle §415 obč. zák. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Dovolací soud učinil závěr, že žalobkyní namítaná otázka zásadního významu, která podle ní spočívala v nesprávném právním posouzení odpovědnosti žalované za škodu způsobené žalobkyni, nebyla řešena v rozporu s hmotným právem (§420, §415 obč. zák.), dospěl-li odvolací soud ke shodnému závěru, jako soud prvního stupně, že žalobkyni ani z titulu odpovědnosti za škodu požadované plnění nenáleží, neboť v daném případě nebyl splněn základní předpoklad odpovědnosti za škodu, a to porušení právní povinnosti. Odvolacímu soudu nelze vytknout nesprávný závěr, vyšel-li z toho, že žádný zákon nestanovuje pojistiteli povinnost upomenout dlužníka o dlužné plnění, informovat jej o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného a že ani předepsání pojistného na další pojistné období nelze považovat za porušení prevenční povinnosti ve smyslu §415 obč. zák. Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo, nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 28. února 2007 JUDr. Kateřina Hornochová, v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2007
Spisová značka:32 Odo 1522/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.1522.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28