ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.1644.2005.1
sp. zn. 32 Odo 1644/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Města P., zastoupeného advokátem, proti žalované A. s. a.s. zastoupené advokátem, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 C 317/2001, o dovolání žalobce a dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. července 2005, č.j. 15 Co 371/2005-454, takto:
I. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. července 2005, č.j. 15 Co 371/2005-454, do výroku pod bodem I., II., III. a IV. se odmítá.
II. Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. července 2005, č.j. 15 Co 371/2005-454, směřující do výroku pod bodem III., pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7. února 2005, č.j. 5 C 317/2001-423, tak, že žalovaná je povinna odstranit vadu izolace podlahy v kuchyni, v jejímž důsledku dochází k promáčení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
III. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. července 2005, č.j. 15 Co 371/2005-454, ve výroku pod bodem III., pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7. února 2005, č.j. 5 C 317/2001-423, tak, že žalovaná je povinna odstranit vadu díla spočívající v nefunkčnosti okapového systému tak, aby v něm nedocházelo k zamrzání, a odstranit vady spočívající v poškození balkónových madel, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, se zrušuje, a v tomto rozsahu se věc vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 7. února 2005, č.j. 5 C 317/2001-423, v odstavci I. uložil žalované povinnost na provedené stavbě „Penzionu pro staré občany P.“, vybudované na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky dne 11. 8. 1994, ve znění následných doplňků, nyní budovy čp. 1080 v P., odstranit závadu spočívající ve výkvětech na zdivu z lícových cihel, odstranit závadu spočívající ve zkřížení okna v bytě č. C 13, odstranit závadu spočívající v narušení lakovaného povrchu dřevěné konstrukce požárního schodiště bloku „A“, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, v odstavci II. zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost odstranit vady uvedené v odstavci I. tohoto rozsudku konkrétním způsobem, a to v případě výkvětu na zdivu z lícových cihel tyto výkvěty odstranit, jedenkrát natřít organokřemičitým zpevňovacím a hydrofobizačním impregnantem POROSIL VV-10 PLUS v koncentrované podobě, v případě zkřížení okna v bytě č. C 13 vyměnit prohnuté křídlo okna a západky okna seřídit tak, aby okno šlo lehce zavírat a otvírat, v případě narušení lakovaného povrchu požárního schodiště bloku „A“ budovy vybrousit na dřevo a natřít vhodným transparentním lakem pro venkovní prostředí s tím, že minimální tloušťka nátěru bude 300 mikronů, v odstavci III. zamítl žalobu, aby soud uložil žalované na její náklady ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku na provedené stavbě – budově čp. 1080 v P., na balkónech bloku „A“ řádně provést chrliče vody a jejich napojení tak, aby voda z balkónů nestékala po fasádě, v kuchyni odstranit dlažbu včetně betonové mazaniny a současné izolační vrstvy, provést novou izolaci z folie Fatrafol 810, provést zátopovou zkoušku pro ověření těsnosti izolační vany, opět položit podlahu z protiskluzových dlaždic, vysušit půdní prostor střechy bloku „C“ a „D“, zvýšit počet větracích otvorů ve střeše, doplnit a srovnat tepelnou izolaci a provést správně funkční parotěsnou zábranu nad tepelnou izolací, provést ocelové pochozí lávky s podnožkami výšky 30 cm s podroštem o šířce 0,60 m, dostačující bude provedení páteřní lávky po celé délce objektu „C“ a „D“, podle ČSN 490615 chemicky ošetřit dřevěné prvky střešní konstrukce, impregnaci provést jako polohloubkovou (průnik 3-10 mm), a to nanášením víceopakovaným nátěrem či postřikem, vyměnit všechny poškozené díly okapového systému, vysušit osvětlovací tělesa na balkónech v nejvyšších patrech, nefunkční vyměnit a všechna balkónová madla vyměnit za madla vyrobená z tvrdého dřeva a provést jejich nátěr barvou, která odolá povětrnosti, a konečně v odstavci IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na v náhradu nákladů řízení.
Pokud okresní soud v odstavci I. svého rozsudku uložil žalované povinnost na provedené stavbě „Penzionu pro staré občany P.“ odstranit vady v tomto výroku uvedené, učinil tak proto, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zmíněné vady se na díle skutečně vyskytují a byly včas žalobcem reklamovány. Zamítl však návrh, aby žalované, jako zhotovitelce díla, byl uložen způsob odstranění vad, neboť je na zhotoviteli, jakým způsobem vady odstraní. Výrokem v odstavci III. okresní soud žalobu zamítl z toho důvodu, že v tomto výroku specifikované vady mají podle jeho názoru původ v chybné projektové dokumentaci, z níž zhotovitelka (žalovaná) při své práci vycházela, a dovodil, že vady projektu byly takového charakteru, že zhotovitelka neměla možnost je při provádění díla zjistit, přičemž ani nebylo v jejích silách upozornit žalobce na vady projektu podle §551 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 28. července 2005, č.j. 15 Co 371/2005-454, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci druhém ve výroku o zamítnutí žaloby, pokud se jí žalobce domáhal odstranění vad specifikovaných v odstavci prvním tohoto rozsudku tak, že výkvěty na zdivu z lícových cihel odstraní, jedenkrát natře organokřemičitým zpevňovacím a hydrofobizačním impregnantem POROSIL VV-10 PLUS v koncentrované podobě, vadu spočívající ve zkřížení okna v bytě č. C 13 odstraní výměnou prohnutého křídla okna a seřízením západky tak, aby okno šlo lehce zavírat a otevírat, vadu spočívající v narušení lakovaného povrchu požárního schodiště bloku A vybroušením laku na dřevo a nátěrem vhodným transparentním lakem pro venkovní prostředí s tím, že minimální tloušťka nátěru bude 300 mikronů, výrokem II. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci třetím v části výroku o zamítnutí žaloby, podle níž mělo být žalovanému uloženo provést na balkónech bloku „A“ řádně chrliče vody a jejich napojení tak, aby voda nestékala po fasádě, odstranit dlažbu včetně mazaniny a současné izolační vrstvy, provést novou izolaci z fólie Fatrafol 810, provést zátopovou zkoušku pro ověření těsnosti izolační vany, opět položit protiskluzové dlaždice, odstranit vadu díla v půdním prostoru, a to tak, že vysuší půdní prostor, střechy bloku C a D, zvýší počet větracích otvorů ve střeše, doplnit a srovnat tepelnou izolaci a provést správně funkční parotěsnou zábranu nad tepelnou izolací, vybudovat ocelové pochozí lávky s podnožkami výšky 30 cm s podroštem o šířce 0,60 m, když dostačující bude provedení páteřní lávky po celé délce objektu C a D, podle ČSN 490615 chemicky ošetřit dřevěné prvky střešní konstrukce, impregnaci provést jako polohloubkovou (průnik 3-10 mm), a to nanášením víceopakovaným nátěrem či postřikem, vyměnit všechna balkónová madla za madla vyrobená z tvrdého dřeva a provést jejich nátěr barvou, která odolá povětrnosti, vysušit osvětlovací tělesa na balkónech v nejvyšších patrech, nefunkční vyměnit, výrokem III. rozsudek soudu prvního stupně v odstavci třetím v části výroku o zamítnutí žaloby na odstranění vad díla v tomto odstavci specifikovaných změnil tak, že žalovaná je povinna odstranit vadu díla spočívající v nefunkčnosti okapového systému tak, aby v něm nedocházelo k zamrzání, odstranit vadu chrličů vody, spočívající v tom, že voda stéká po fasádě, odstranit vadu izolace podlahy v kuchyni, v jejímž důsledku dochází k promáčení, odstranit vady spočívající v poškození balkónových madel, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, výrokem IV. odmítl odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně v odstavci prvém ve výroku o povinnosti žalované odstranit vady díla na stavbě Penzion pro stálé občany P. spočívající ve výkvětech na zdivu z lícových cihel, ve zkřížení okna v bytě č. C 13, v narušení lakovaného povrchu dřevěné konstrukce požárního schodiště bloku A, a konečně výrokem V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Pokud odvolací soud ve výroku IV. odvolání žalobce odmítl, učinil tak pro jeho subjektivní nepřípustnost, když rozhodnutím soudu prvního stupně v této napadené části žalobci nebyla způsobena žádná újma. Dále odvolací soud při přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně vyšel z platně uzavřené smlouvy o dílo mezi účastníky dne 11. 8. 1994, zejména jeho části X., bodu 3, podle něhož je zhotovitel (žalovaná) povinen v přiměřené lhůtě odstranit vady a nedodělky, i když tvrdí, že za uvedené vady a nedodělky neodpovídá, přičemž náklady na jejich odstranění v těchto sporných případech nese až do rozhodnutí sporu soudem zhotovitel, a objednatel (žalobce) je povinen v případě pro něho negativního rozhodnutí sporu uhradit zhotoviteli veškeré náklady vzniklé z tohoto titulu. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně pochybil, nevzal-li toto ujednání při rozhodování v úvahu, neboť pro rozhodnutí v dané věci za této situace není podstatné, zda žalovaná za vady odpovídá, či nikoliv. Za rozhodující mělo být považováno, zda byly prokázány v jednotlivých specifikovaných případech vady díla. Pokud se jednalo o chrliče vody, které byly konstruovány tak, že voda z nich stéká po fasádě a že okapový systém zamrzá, dospěl odvolací soud k závěru, že se jedná o vady, byť byla stavba v této části zhotovena v souladu s projektovou dokumentací, neboť pro povinnost odstranit vadu nebylo podstatné, zda žalovaná za tuto vadu odpovídá. Stejně tak posuzoval i skutečnost, že v kuchyni objektu prosakuje voda, bez ohledu na to, že podlaha byla zhotovena podle projektu, neboť za rozhodující opět považoval prokázanou existenci vady. Při posouzení poškození balkónových madel dospěl odvolací soud k závěru, že jejich vada spočívá v použití měkkého dřeva, i když na žádost žalobce, avšak vada existuje, a otázka, zda zhotovitel (žalovaná) splnil svoji povinnost upozornit objednatele (žalobce) na nevhodnost pokynů, jak ukládá §551 obch. zák., má být podle názoru odvolacího soudu řešena, až pokud bude sporná otázka nákladů na odstranění této vady. Z výše uvedených důvodů odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž okresní soud zamítl žalobu na odstranění vad díla v okapovém systému, u chrličů vody, izolace podlahy v kuchyni a balkónových madel. Uzavřel, že v těchto případech, ač soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci, neučinil správný právní závěr. Při posouzení vady v půdním prostoru odvolací soud s ohledem na důkaz provedený znaleckým posudkem dovodil, že tato vada se na stavbě nevyskytuje. Pokud okresní soud zamítl žalobu v těch částech, v níž bylo požadováno odstranění vad díla konkrétně popsaným způsobem, krajský soud konstatoval, že nalézací soud učinil správný závěr, že způsob odstranění vad musí zvolit sama žalovaná, což vyplývá ze samotného principu odpovědnosti zhotovitele za vady díla. Jestliže navíc ze skutkových zjištění vyplývalo, že u některých vad nebyla najisto postavena ani jejich příčina, nebylo namístě určit přesný způsob odstranění vady. Pouhé uložení povinnosti vadu odstranit nepovažoval odvolací soud v rozporu s ustálenou soudní praxí.
Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci dovolání.
Žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu do všech jeho výroků. Dovolává se přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vůči výroku rozsudku odvolacího soudu pod bodem I., II. a IV. a přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proti výroku rozsudku odvolacího soudu pod bodem III. Za otázku zásadního významu považuje, zda je možné uložit žalované, jako zhotovitelce díla, konkrétní způsob odstranění vad díla, anebo zda způsob odstranění vad je vždy věcí zhotovitele díla. Žalobce se domnívá, že je chybný závěr odvolacího soudu i soudu prvního stupně, že soud nemůže uložit žalované, jako zhotovitelce díla, konkrétní způsob odstranění vad díla. Žalobce dále nesouhlasí s odmítnutím svého odvolání, pokud se odvolal proti výroku, jímž byla žalované uložena povinnost odstranit vadu spočívající ve výkvětech na zdivu z lícových cihel, ve zkřížení okna v bytě č. C 13 a odstranit vadu spočívající v narušení lakovaného povrchu dřevěné konstrukce požárního schodiště bloku A, s odůvodněním, že mu nebyla tímto rozhodnutím způsobena újma, neboť svoji újmu spatřuje v riziku, že žalovaná zvolí nevhodnou technologii provedení opravy. Odvolacímu soudu dále vytýká nesprávné právní posouzení, opírá-li jej výlučně o smluvní ujednání účastníků v čl. X odst. 3 předmětné smlouvy o dílo, ač žalobce žaloval z titulu odpovědnosti za vady podle §560 obch. zák., když toto ustanovení účastníci ve smlouvě nevyloučili; přitom odkazuje na čl. X odst. 1 dané smlouvy. Žalobce rovněž namítá, že odvolací soud sice správně výrokem III. změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna v tomto výroku vyjmenované vady odstranit, ale odvolací soud pochybil, pokud se vyhnul rozhodnutí otázky odpovědnosti za tyto vady. Domnívá se, že řízení tak proběhlo zcela mimo rámec žalobního návrhu, když žalobce se domáhal jednak vydání rozsudku na provedení konkrétních prací a výkonů, ale také určení, že tyto práce budou provedeny na náklady žalované. Odvolací soud tak rozhodl v rozporu s hmotným právem, když odpovědnost za vady ve smyslu obchodního zákoníku je vždy odpovědností za výsledek (odpovědnost objektivní). Odvolacímu soudu dále vytýká, že ač vyšel ze závěru, že řada vad má původ v projektu, nevypořádal se s otázkou, zda žalovaná splnila svoji povinnosti upozornit objednatele – žalobce na nevhodnost pokynů ve smyslu §551 obch. zák. Namítá, že odvolací soud rovněž nedostatečně posoudil námitku žalobce ohledně balkónových madel, jež byly zhotoveny v rozporu s obecně závazným právním předpisem. Domnívá se, že bylo třeba i zvážit, zda některé opravy díla neznamenají ve svém důsledku zhodnocení díla. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním směřujícím konkrétně do jeho výroku pod bodem III., přičemž se dovolává přípustnosti podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovoláním napadá nesprávný výrok odvolacího soudu o odstranění vady díla spočívající v nefunkčnosti okapového systému tak, aby v něm nedocházelo k zamrzání, když samotný žalobce v průběhu řízení potvrdil, že provedl na budově dodatečnou instalaci topných prvků a že k zamrzání okapového systému již od roku 2000 nedochází. Žalované je tak uložena povinnost, která již v minulosti byla splněna. Má za to, že v tomto případě rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. a zároveň byl naplněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Žalovaná dále poukazuje, že pokud jí soud uložil odstranit vadu izolace podlahy v kuchyni, v jejímž důsledku dochází k promáčení, ze skutkových zjištění vyplývá, že k promáčení nedochází v důsledku vady díla, nýbrž proto, že žalobce, jako provozovatel kuchyně, nerespektuje pokyny a podmínky, které byly stanoveny již v projektové dokumentaci, a které se týkají způsobu úklidu tohoto prostoru použitím nadměrného množství vody jako postřikem z hadice, což je výslovně v projektu zakázáno. V tomto případě rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. V otázce posouzení nároku na odstranění vady izolace podlahy v kuchyni má za to, že je naplněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jestliže podlaha byla zhotovena v souladu s projektovou dokumentací, s požadavky danými smlouvou a způsob zhotovení podlahy neodporuje požadavkům závazných předpisů a norem. Pokud se týká výroku odvolacího soudu o povinnosti odstranit vady spočívající v poškození balkónových madel, žalovaná namítá, že takové povinnosti se žalobce svou žalobou nedomáhal, neboť požadoval výměnu madel za madla z tvrdého dřeva s jejich nátěrem barvou, která odolává povětrnostním vlivům. Domnívá se, že v tomto směru je řízení u odvolacího soudu postiženo vadou ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu v jeho výroku III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání žalobce i žalované bylo podáno včas a osobami k tomu oprávněnými (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenými advokáty (§241 odst. 1 o. s. ř.).
Podle §236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval posouzením dovolání žalobce.
Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i v té části rozsudku pod bodem III. výroku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavém výroku tak, žalované uložil povinnost odstranit v tomto výroku specifikované vady díla. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, jakož i v dalších svých rozhodnutích formuloval a odůvodnil závěr, podle nějž k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Rozhodnutím odvolacího soudu v uvedené části v daném rozsahu však nenastala v poměrech žalobce žádná újma. Z tohoto důvodu je v tomto rozsahu dovolání žalobce zjevně subjektivně nepřípustné (podané tím, kdo k němu není oprávněn), a Nejvyšší soud je jako takové podle §243b odst. 5 a §218 písm. b) o. s. ř. v tomto rozsahu odmítl.
Je-li v uvedené části dovolání žalobce subjektivně nepřípustné, dovolací soud se nemohl dále zabývat námitkami žalobce směřujícími do tohoto výroku rozsudku pod bodem III. ohledně nesprávného posouzení otázky odpovědnosti vady a namítanými vadami řízení.
Dovolací soud dále konstatuje, že dovolání žalobce je nepřípustné rovněž v jeho části, v níž žalobce napadá rozsudek odvolacího soudu ve výroku pod bodem IV., kterým odvolací soud ve skutečnosti usnesením odmítl odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně, jež svým výrokem v odstavci I. uložil žalované povinnost na provedené stavbě „Penzionu pro staré občany P.“ odstranit závady spočívající ve výkvětech na zdivu z lícových cihel, odstranit závady spočívající ve zkřížení okna v bytě č. C 13 a odstranit závadu spočívající v narušení lakovaného povrchu dřevěné konstrukce požárního schodiště bloku „A“.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §237 zakládá přípustnost jen proti usnesení ve věci samé a ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání účastníka proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Dovolání v rozsahu směřujícím proti výroku rozsudku, resp. usnesení odvolacího soudu, týkající se odmítnutí odvolání, není podle uvedené právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu přípustné.
Protože v uvedené části - směřující proti výroku IV. rozhodnutí odvolacího soudu, týkající se odmítnutí odvolání - není dovolání žalobce podle §236 odst. 1 o. s. ř. přípustné, dovolací soud dovolání žalobce v této části bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.].
Zbývá posoudit, zda dovolání žalobce je přípustné podle §237 o. s. ř. ve zbývající části, směřující proti výroku I. a II. rozsudku odvolacího soudu.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Dospěje-li ke kladnému závěru, jde o přípustné dovolání a dovolací soud bez dalšího přezkoumá napadený rozsudek a rozhodne o něm meritorně.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Teprve za situace, kdy dovolací soud shledá přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku, může se zabývat ostatními uplatněnými dovolacími důvody.
Pokud žalobce v dovolání namítá, že odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nesprávně dovodil, že v rozsudku nelze zhotoviteli díla určit konkrétní postup odstraňování vad díla, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá v této části ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odstavec 1 písm. c) o. s. ř., neboť odvolací soud neřešil v této části otázku, která by byla v rozporu s hmotným právem, a dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že rozhodnutí v napadené části po právní stránce zásadní význam má.
Zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude mít vlastnosti sjednané nebo obvyklé, a pokud tyto vlastnosti dílo nemá, je vadné, a je na zhotoviteli, aby uplatněné vady odstranil. Za oprávněný nelze považovat požadavek, aby zhotoviteli byl ukládán způsob odstranění vady díla. Odpovědnost, že vady díla budou odstraněny řádně, leží na zhotoviteli díla. Není tedy namístě učinit závěr, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem, pokud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba na uložení povinnosti odstranit vady díla konkrétním způsobem zamítnuta. Není možno rovněž přehlédnout úvahu odvolacího soudu, proč nebylo namístě určit způsob odstranění vady konkrétním způsobem, jestliže ze skutkových zjištění vyplývalo, že u některých vad nebyla jednoznačně určena ani jejich příčina.
Dovolává-li se žalobce ve svém dovolání všech dovolacích důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., je třeba připomenout, že způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit při dovolávání se přípustnosti podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je zásadně důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§241a odst. 3 o. s. ř.) a vady řízení ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Dovolací soud se proto těmito dovolacími důvody uplatněnými v dovolání žalobce, směřujícími do potvrzujícího výroku odvolacího soudu, nemohl zabývat.
Nemá-li tedy napadený rozsudek odvolacího soudu po právní stránce v uvedené části zásadní význam a není proti němu v této části dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud dovolání žalobce bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. v této zbývající části odmítl.
Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním žalované.
Dovolání žalované je v dané věci přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť bylo podáno proti rozsudku odvolacího soudu do jeho výroku III., jímž byl změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně. Dovolání vychází z možných dovolacích důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
V otázce odstranění vady díla spočívající v nefunkčnosti okapového systému tak, aby v něm nedocházelo k zamrzání, uplatnila dovolatelka dovolací důvod podle 241a odst. 3 o. s. ř. Ve smyslu uvedeného ustanovení lze dovolání odůvodnit tím, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., uplatněný dovolatelkou, se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení významné jsou jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování oporu v podstatné části. Podstatnou částí se přitom rozumí takové skutečnosti, jež má odvolací soud za prokázané a které byly významné pro rozhodnutí věci při aplikaci hmotného práva. Uvedenému ustanovení odpovídá tvrzení, jehož prostřednictvím dovolatel zpochybní logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuelně tvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. obsahuje dvě podmínky. První z těchto podmínek splní dovolatel tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je - z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti - logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 až §135 o. s. ř.
Dovolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nastala situace, jež naplňuje předpoklady tohoto dovolacího důvodu, protože odvolací soud skutečně pominul rozhodnou skutečnost, jež byla provedenými důkazy prokázána a vyšla za řízení najevo, a to, že uvedená namítaná vada díla již byla odstraněna instalací elektroohřevu okapového systému (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně na str. 6), čímž je zabráněno zamrzání vody v okapovém systému. Odvolací soud učinil tedy právní závěr o povinnosti žalované odstranit uvedenou vadu, spočívající v nefunkčnosti okapového systému, na základě vadného skutkového závěru o existenci vady.
Dovolání žalované je tedy v tomto směru důvodné. Protože nebylo možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto napadeném rozsahu správné, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadený rozsudek odvolacího soudu v této části zrušil (§243b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním žalované, jímž napadá rozsudek odvolacího soudu v jeho výroku III., jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci třetím v části výroku o zamítnutí žaloby na odstranění vad díla v tomto odstavci specifikovaných tak, že žalovaná je povinna odstranit vadu díla spočívající v poškození balkónových madel, kdy žalovaná namítá, že takové povinnosti se žalobce svou žalobou nedomáhal, neboť požadoval výměnu madel za madla z tvrdého dřeva s jejich nátěrem barvou, která odolává povětrnostním vlivům.
Dovolací soud dospěl k závěru, že žalovanou uplatněný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. byl v tomto směru uplatněn důvodně.
Vadou řízení ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. je mimo jiné to, že výrok rozsudku není vykonatelný ve smyslu §161 o. s. ř. pro svoji neurčitost. Má-li být rozhodnutí vykonatelné, musí být předmět plnění vymezen přesně a určitě (srov. judikát R 67/1995 publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Právě uvedenou vadou je řízení u odvolacího soudu poznamenáno. Bylo-li žalované uloženo odstranit vadu díla spočívající v poškození balkónových madel a nebylo-li zároveň uvedeno, v čem poškození balkónových madel tkví, nelze se úspěšně domáhat výkonu tohoto rozhodnutí pro jeho neurčitost.
Nebylo-li tedy možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je ohledně uložení povinnosti žalované odstranit vadu díla spočívající v poškození balkónových madel, správné, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadený rozsudek odvolacího soudu v této části zrušil (§243b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním žalované, jímž napadá rozsudek odvolacího soudu v jeho výroku III., jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci třetím v části výroku o zamítnutí žaloby na odstranění vad díla v tomto odstavci specifikovaných tak, že žalovaná je povinna odstranit vadu izolace podlahy v kuchyni, v jejímž důsledku dochází k promáčení. Dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud nepochybil, jestliže při přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně vyšel z předmětné platně uzavřené smlouvy o dílo, zejména její části X., bodu 3., podle něhož je zhotovitel (žalovaná) povinen v přiměřené lhůtě odstranit vady a nedodělky, i když tvrdí, že za uvedené vady a nedodělky neodpovídá, přičemž náklady na jejich odstranění v těchto sporných případech nese až do rozhodnutí sporu soudem zhotovitel, a objednatel (žalobce) je povinen v případě pro něho negativního rozhodnutí sporu uhradit zhotoviteli veškeré náklady vzniklé z tohoto titulu.
Správně odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně pochybil, nevzal-li toto ujednání při rozhodování v úvahu, neboť pro rozhodnutí v dané věci za této situace není podstatné, zda žalovaná za vady odpovídá, či nikoliv, ale rozhodující je, zda byla vada prokázána. Jestliže tedy v kuchyni voda prosakuje, jedná se o vadu, kterou je zhotovitel (žalovaná) podle smlouvy povinen odstranit. Pokud žalovaná namítá, že v kuchyni voda prosakuje z důvodu nesprávně prováděného úklidu žalobcem, jako provozovatelem, a že v tomto směru rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř., je třeba učinit závěr, že tento dovolací důvod nebyl uplatněn důvodně, neboť nelze konstatovat, že by odvolací soud ve smyslu tohoto ustanovení vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Odvolací soud vycházel z provedeného důkazu znaleckým posudkem a výslechu znalců Ing. J. B. a J. V., z jejichž výpovědi vyplynulo, že v kuchyni dochází k promáčení podlahy, kdy příčinu této projevující se vady spatřují v izolaci podlahy, na níž byla použita lepenka, u níž je riziko, že bude propouštět vodu, a toto riziko se při provozu kuchyně dalo předpokládat; podle znalců měla být použita jiná hydroizolace podlahy, vhodná pro použití v provozu kuchyně, aby se zabránilo možnému působení vody (viz rozsudek okresního soudu na str. 7 a 8).
Dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. nebyl tedy žalovanou v tomto směru uplatněn důvodně.
Dovolací soud se dále zabýval nesprávným právním posouzením věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., kterým je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Podmínky odpovědnosti za vady stanoví §560 a násl. obch. zák. Dílo má podle odst. 1 tohoto ustanovení vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.
Ve smyslu §560 odst. 2 obch. zák. zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§554 obch. zák.); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.
Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností (§560 odst. 3 obch. zák.).
Toto ustanovení §560 odst. 3 obch. zák. nepatří podle §263 odst. 1 obch. zák. mezi kogentní ustanovení. Zákon tedy umožňuje odchylnou úpravu odpovědnosti zhotovitele za vady díla.
V daném případě si účastníci v části X. bodu 3. platně uzavřené smlouvy o dílo dne 11. 8. 1994 sjednali, že zhotovitel (žalovaná) je povinna v přiměřené lhůtě odstranit vady a nedodělky, i když tvrdí, že za uvedené vady a nedodělky neodpovídá, přičemž náklady na jejich odstranění v těchto sporných případech nese až do rozhodnutí sporu soudem zhotovitel, a objednatel (žalobce) je povinen v případě pro něho negativního rozhodnutí sporu uhradit zhotoviteli veškeré náklady vzniklé z tohoto titulu.
Pokud tedy ze skutkových zjištění vyplývá, že vada izolace podlahy v kuchyni existuje a podle předmětného výše uvedeného ujednání ve smlouvě je zhotovitel povinen ji odstranit bez ohledu na jeho námitky, že za vadu neodpovídá, resp. bez ohledu na to, kdo za tuto vadu odpovídá, dospěl dovolací soud k závěru, že odvolací soud nepochybil při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, pokud uložil žalované tuto vadu odstranit. V uvedeném smluvním ujednání bylo účastníky zároveň totiž dohodnuto, že teprve poté, až bude vada odstraněna, bude řešena odpovědnost toho či onoho účastníka smlouvy o dílo za tuto vadu. Jestliže tedy objednatel podle uvedeného ujednání uplatní u zhotovitele právo z odpovědnosti za vady, má podle předmětného čl. X. bodu 3. uzavřené smlouvy právo na to, aby zhotovitel vadu odstranil, tak jak je požadováno objednatelem (žalobcem) v žalobě. Pokud i po odstranění vady díla bude zhotovitel trvat na tom, že za vadu díla neodpovídá, může uplatnit svůj nárok z titulu vynaložených nákladů na odstranění vady u objednatele, a pokud objednatel i poté bude setrvávat na stanovisku, že za vadu odpovídá zhotovitel, bude na zhotoviteli, aby uplatnil svůj tvrzený nárok na náhradu nákladů vynaložených na odstranění díla u soudu, jak si ve smlouvě účastníci sjednali.
Rozhodnutí odvolacího soudu plně respektuje zásadu smluvní volnosti, podle níž si účastníci mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon v ustanovení §263 odst. 1 obch. zák. pro úpravu obchodních závazkových vztahů výslovně nezakazuje.
Dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., nebyl tedy žalovanou v tomto směru uplatněn důvodně.
Protože žádný z dovolacích důvodů uplatněných žalovanou ohledně rozhodnutí odvolacího soudu o povinnosti žalované odstranit vadu izolace podlahy v kuchyni, v jejímž důsledku dochází k promáčení, nebyl shledán důvodným, Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 o. s. ř. ), dovolání žalované podle §243b odst. 2 o. s. ř. v této části zamítl.
Odvolací soud v dalším řízení rozhodne o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2007
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu