ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.176.2006.1
sp. zn. 32 Odo 176/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce M., spol. s r. o., zast. JUDr. V. N., advokátem, proti žalované H. N. S., s. r. o., vymazané z obchodního rejstříku ke dni 28. 11. 2006, zast. JUDr. V. S., advokátem, o zaplacení 177.825,- Kč s přísl., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 15/97, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005, čj. 1 Cmo 297/2004-184, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soudu v Praze rozsudkem ze dne 30. 1. 2004, čj. 15 Cm 15/97-148 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 177. 825,- Kč se 17 % úrokem z prodlení z částky 177.825,- Kč od 1. 5. 1996 do 26. 7. 1996 a z částky 177.825,- Kč počínaje od 27. 7. 1996 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, soud prvního stupně dále rozhodl o nákladech řízení.
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 6. 2005, čj. 1 Cmo 297/2004-184 potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně, jímž tento soud rozhodl ve věci samé a o povinnosti žalovaného zaplatit náklady vynaložené státem a změnil výrok soudu prvního stupně o náhradě nákladů přiznaných žalobci, odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovoláním ze dne 24. 10. 2005 napadl žalovaný shora uvedený rozsudek odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s hmotným právem aplikováno ust. §420a obč. zák.
V podání ze dne 23. 11. 2005 se k dovolání vyjádřil žalobce, který navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl a rozhodl o nákladech řízení.
Nejvyšší soud jako soudu dovolací (§10a o. s. ř.) při zkoumání podmínek řízení a překážek postupu řízení (§103 a §107 o. s. ř.) zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 30036, že žalovaná společnost byla ke dni 28. 11. 2006 vymazána z obchodního rejstříku, a to na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2006, čj. 40 K 33/2006-38, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Výmazem z obchodního rejstříku tak žalovaná společnost podle ust. §68 odst. 1 obch. zák. zanikla.
Z toho je zřejmé, že žalovaná ke dni 28. 11. 2006 ztratila ve smyslu ust. §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení.
Podle §107 odst. 1 o. s. ř. ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li to povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popř. ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (§107 odst. 3 o. s. ř.). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§107 odst. 5, 1 věta o. s. ř.). Povaha věci brání v pokračování řízení zejména tehdy, když práva a povinnosti, o něž v řízení jde, podle hmotného práva nepřešla na někoho jiného.
V posuzovaném případě je zřejmé, že žalovaná společnost zanikla v průběhu dovolacího řízení bez právního nástupce a povaha věci tedy neumožňuje, aby dovolací soud mohl v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soudu proto podle ust. §243 odst. 1 o. s. ř. a §107 odst. 5 , 1 věty o. s. ř. rozhodl tak, že dovolací řízení zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný zanikl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2007
JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu