ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.341.2006.1
sp. zn. 32 Odo 341/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně S. CH. s.r.o., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) H. J., a 2) M. J., o 233 217,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 49/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. září 2005, č.j. 18 Co 21/2005-78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. září 2005, č.j. 18 Co 21/2005-78, v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11. listopadu 2004, č.j. 8 C 49/2004-60, v zamítavém výroku ve věci samé o zaplacení 233 217,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny, a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací soud nedospěl k závěru, že by právní posouzení odvolacího soudu o tom, že se žalobkyně jako zhotovitel dostala do prodlení se splněním povinnosti řádně provést dílo – kompletní stavbu střechy dle projektu č. v. 105, a o tom, že žalovaní právem na žalobní nárok započetli svoji pohledávku za žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty sjednané za prodlení s řádným ukončením a předáním díla, bylo v rozporu s hmotným právem, jak tvrdí dovolatelka. Zakládá-li pak dovolatelka nesouhlas s právním závěrem odvolacího soudu o nároku žalovaných na smluvní pokutu za prodlení žalobkyně se splněním díla na argumentaci, že žalovaní toto její prodlení zavinili nedodáním materiálu potřebného pro zhotovení díla (což dovolatelka považuje za otázku zásadního právního významu), jde o námitky směřující do skutkových zjištění, které nemohou přípustnost dovolání v posuzované věci založit. Dovolatelka totiž patrně přehlédla, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže změnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu, zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání je zvažována podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5, věta první, o. s. ř. a §218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovaným v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. června 2007
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu