Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.05.2007, sp. zn. 32 Odo 446/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.446.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.446.2006.1
sp. zn. 32 Odo 446/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně H. ČR s.r.o., zastoupené Mgr. J. K., advokátem proti žalovaným 1) F. P. v. o. s., 2) M. B., 3) A. B., všem zastoupeným JUDr. M. W., advokátkou o zaplacení 124 154 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 21 C 188/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2005, č.j. 25 Co 196/2005-109, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8 348 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. M. W., advokátky. Odůvodnění: Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2005, č.j. 25 Co 196/2005-109, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. prosince 2004, č.j. 21 C 188/2002-79, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). Považuje-li dovolatelka za otázku zásadního významu, že oba soudy nedocenily v občanskoprávním řízení závažnost jednání žalovaných, o jejichž odpovědnosti za škodu nerozhodly orgány činné v trestním řízení pouze z důvodů ryze formálních, je třeba konstatovat, že dovolatelka formuluje svoji otázku obecně a nespecifikuje, v čem by měl odvolací soud rozhodnout v rozporu s hmotným právem. Pokud dovolatelka předkládá svůj názor, že žalovaní v dané věci jednali v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a domnívá se, že tuto právní otázku posoudil odvolací soud v rozporu s hmotným právem, pominula, že na řešení uvedené právní otázky odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, a ani založit nemohl, bylo-li potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o prodeji podniku. Dovolatelka dále napadá nesprávné právní posouzení věci ohledně prodeje podniku, ale ve skutečnosti brojí proti výsledku hodnocení důkazů o splnění podstatných náležitostí směřujících k uzavření smlouvy o prodeji podniku. Nesprávné hodnocení důkazů však nemůže být předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolatelkou namítanou vadou řízení, spočívající podle jejího názoru v tom, že nebylo rozhodnuto o celém žalobkyní uplatněném nároku, a že rozsudky obou soudů jsou v tomto směru nepřezkoumatelné, není dovolací soud oprávněn se při zkoumání přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zabývat, jestliže dovolacímu přezkumu je otevřeno jen přezkoumání otázek právních. Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Bylo-li dovolání žalobkyně odmítnuto, žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení - za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokátky ve výši 6 940 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §16, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a po přičtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1 333 Kč (srov. §137 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od. 1. 5. 2004, §46a odst. 1 z. č. 337/1992 Sb.), tedy celkem ve výši 8 348 Kč. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně dne 17. května 2007 JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/17/2007
Spisová značka:32 Odo 446/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.446.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28