ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.477.2006.1
sp. zn. 32 Odo 477/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně B. C., spol. s r.o., zastoupené advokátem, proti žalované O., a.s., zastoupené advokátem, o zaplacení 550 670,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v O. pod sp. zn. 11 Cm 36/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v O. ze dne 6. října 2005, č.j. 2 Cmo 307/2004-99, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 575,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v O. ze dne 6. října 2005, č.j. 2 Cmo 307/2004-99, v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v O. ze dne 9. června 2004, č.j. 11 Cm 36/2002-77, v zamítavém výroku ve věci samé, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny, a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Založil-li odvolací soud své rozhodnutí na závěru, že zaplacením dlužné částky žalovanou na účet postupníka došlo ke splnění dluhu, postupoval zcela v souladu s hmotným právem (srov. §524 a násl. občanského zákoníku – dále též jen „obč. zák.“) a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, kterým bylo již judikováno, že oznámil-li postupitel dlužníku postoupení pohledávky a dlužník na základě tohoto oznámení splnil dluh postupníku, došlo ke splnění dluhu, i když je smlouva o postoupení pohledávky neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 16/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na který se odvolává v odůvodnění napadeného rozhodnutí i odvolací soud).
Pro závěr, že dlužníkův dluh zanikl splněním postupníku, není rozhodné, zda oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky bylo falšováno, nýbrž, jak správně usoudil odvolací soud, zda o takovém falzu dlužník věděl (obdobně srov. rozsudek uveřejněný pod číslem 78/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Za situace, kdy není přípustné ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Jelikož žalobkyně z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 7 500,- Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 20. září 2007
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu