ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.583.2005.1
sp. zn. 32 Odo 583/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Č. k. p., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. Š., o zaplacení částky 44 891 Kč, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 4 C 109/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2004 č. j. 18 Co 590/2004-27, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Tachově rozsudkem pro zmeškání ze dne 28. července 2004 č. j. 4 C 109/2004-16 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 44 891 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 22. prosince 2004 č. j. 18 Co 590/2004-27 odmítl. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že vedle obecných náležitostí stanovených v §42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) musí být v odvolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Uvedené náležitosti odvolání žalovaného neobsahovalo, a proto jej soud prvního stupně podle §43 odst. 1 o. s. ř. vyzval, aby odstranil vady podání a nesprávné a neúplné podání doplnil a současně jej poučil o možnosti odmítnutí odvolání. Protože žalovaný ani v doplňujícím podání vady odvolání neodstranil a jde přitom o vady, které brání věcnému vyřízení odvolání, odvolací soud odvolání podle §43 odst. 2 za použití §211 o. s. ř. odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovolání odůvodnil tím, že nebyl na jednání soudu prvního stupně řádně předvolán a že soudu byla předložena kopie pojistné smlouvy, takže byl v době nehody pojištěn. Zdůraznil, stejně jako v odvolání, že předmětnou dopravní nehodu nezavinil on, ale J. K., avšak nehoda nebyla řádně vyšetřena.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání pro neodstranění jeho vad, které bránily věcnému vyřízení odvolání. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného – aniž by se mohl věcí zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 ods. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. ledna 2007
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu