ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.1226.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 1226/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. M., zastoupeného advokátem, proti žalované S. C. D. s. r. o., zastoupené advokátem, o zaplacení 5.290,- Kč oproti vydání věci, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 C 147/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. listopadu 2006, č. j. 21 Co 243/2006-168, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.035,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. listopadu 2006, č. j. 21 Co 243/2006-168, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. prosince 2005, č. j. 9 C 147/2003-112, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 5.290,- Kč oproti vydání zde popsané zimní bundy, a rozhodnuto bylo o nákladech řízení účastníků a státu. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze zásadního právního významu tohoto rozhodnutí. Dovolání podává z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a/ a b/ a odst. 3 o. s. ř., které při rekapitulaci vylíčení skutkového děje obšírně obsahově vymezuje. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl. Nadto se věcně vyjadřuje k jednotlivým dovolacím námitkách.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo sice podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobcem) řádně zastoupeným advokátem (§240 odst. 1, §241 odst. 1, 4 o. s. ř.), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, a b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolání žalobce směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu o zaplacení částky 5.290,- Kč oproti vydání věci; směřuje tak proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o částce nepřevyšující 20.000,- Kč, a není ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné (okolnost, že požadované peněžité plnění je podmíněno vzájemným plněním, je z hlediska aplikace §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. irelevantní – k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 33 Odo 1495/06). Dovolacímu soudu proto nezbylo, než dovolání podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítnout, aniž se jím mohl věcně zabývat.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Účelně vynaložené náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem ve výši 2.250,- Kč ( §3 odst. 1, §16 odst. 2, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a částka 485,- Kč Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z těchto částek odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. (viz jím předložené osvědčení o registraci č. j.43481/00/376900/0416). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 29. března 2007
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu