ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.2271.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 2271/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce RNDr. J. H., CSc., zastoupeného JUDr. J. V., advokátem proti žalované D. p. hl. m. P., a. s. zastoupené JUDr. J.B., advokátem o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 355/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2006, č. j. 25 Co 602/2006-34, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 8. srpna 2006, č. j. 5 C 355/2005-22, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 25. října 2006, č. j. 5 C 355/2005-29, odmítl pro opožděnost odvolání žalobce proti usnesení ze dne 6. dubna 2006, č. j. 5 C 355/2005-12, jímž Okresní soud Praha-západ zamítl návrh na obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 5 C 3118/98, které skončilo rozsudkem ze dne 10. března 1999.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze poté, co napadené rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal podle občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. 4. 2005, je usnesením ze dne 29. prosince 2006, č. j. 25 Co 602/2006-34, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Zcela se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti žalobcova odvolání proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. dubna 2006, č. j. 5 C 355/2005-12. S odkazem na §204 odst. 1 o. s. ř. konstatoval, že bylo-li usnesení soudu prvního stupně žalobci doručeno dne 28. 4. 2006, pak poslední den 15 denní lhůty připadl na den 15. 5. 2006; žalobce je však podal na poštu k přepravě až 31. 5. 2006, tedy opožděně.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, v němž argumentuje ve prospěch věcných důvodů pro povolení obnovy řízení. Tím, že soud prvního stupně zamítl žalobu na obnovu řízení, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť v původním řízení nemohl řádně uplatnit své odvolací námitky; výhrady směřující k závěru soudů obou stupňů o zmeškání odvolací lhůty však žádné nevznesl.
Vzhledem k tomu, že soudy obou stupňů v řízení postupovaly podle občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., ve znění dalších předpisů, projednal Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalobce podle tohoto právního předpisu (srov. část dvanáctou, hlavu první, bod 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání upravují ustanovení §237 až 239 o. s ř. Napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, a tak nepřipadá v úvahu přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Dovolání pak nemůže být přípustné ani podle §238, §238a a §239 o. s. ř., jelikož z žádného z těchto ustanovení nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Jelikož z §236 o. s. ř. plyne, že přípustnost dovolání může být dána jen na základě zákona, nemůže skutečnost, že odvolací soud v rozporu s procesními předpisy poučil účastníky o tom, že dovolání přípustné je, přípustnost dovolání založit. Důsledkem chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení soudu o opravných prostředcích může být zachování lhůty k podání opravného prostředku, nikoli přípustnost jinak nepřípustného opravného prostředku (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. května 2002, sp. zn. 29 Odo 809/2001). Proto je zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované, která by podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Náklady spojené s písemným vyjádřením žalované k dovolání sepsané advokátem nelze za účelné považovat, neboť toto vyjádření obsahuje argumenty k meritu věci, které jsou s ohledem na nepřípustnost dovolání pro rozhodnutí dovolacího soudu bez významu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2007
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu