ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.2563.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 2563/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně B. P. s. r. o. zastoupené advokátem, proti žalované M. K., zastoupené advokátem, o zaplacení 98.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 4 C 144/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. února 2007, č. j. 27 Co 7/2007-257, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. února 2007, č. j. 27 Co 7/2007-257, kterým byl v odvoláním napadených výrocích potvrzen rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 27. července 2006, č. j. 4 C 144/2005-103, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání byl totiž uplatněn - jak vyplývá z jeho obsahu - výlučně dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně zjištěný skutkový stav věci ústící v nesprávný závěr, že částka, kterou žalované poskytla, nebyla plněním kupní ceny na základě neplatné kupní smlouvy, nýbrž půjčkou podle ústně uzavřené smlouvy o půjčce. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by žalobou uplatněný nárok poměřovat ustanoveními o vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním z neplatné smlouvy a nikoli jako nárok na vrácení poskytnuté půjčky. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Stejný dovolací důvod, tedy důvod, jež slouží k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, naplňují i rozsáhlé výtky, jimiž žalobkyně brojí proti zjištění, jakou částku žalované ve skutečnosti předala (půjčila).
Ani námitkou, že odvolací soud nebyl oprávněn v daném řízení použít jako důkaz úřední záznam o podaném vysvětlení sepsaný v přípravném řízení trestním, nezpochybňuje dovolatelka právní posouzení věci. Výhrady k postupu soudu při provádění dokazování lze uplatnit pouze v rámci dovolacího důvodu uvedeného v 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tento dovolací důvod však může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí; sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání nemůže založit.
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července 2007
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu