ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.3962.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 3962/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně K. spol. s r.o. zastoupené advokátem, proti žalované M. Š., zastoupené advokátem, o částku 550.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 15 C 54/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 16. května 2007, č. j. 59 C 326/2006-76, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 16. května 2007, č. j. 59 Co 326/2006-76, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 7. listopadu 2005, č. j. 15 C 54/2005-35, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 550.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % od 1. 1. 2002 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaná v dovolání výslovně uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jehož prostřednictvím namítla, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Konkrétně odvolacímu soudu vytkla, že nenapravil pochybení soudu prvního stupně, jenž v rozporu s §101 odst. 3 o. s. ř. dne 7. 11. 2005 věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, ačkoli se řádně z tohoto jednání omluvila se zjevným záměrem, aby bylo nařízené jednání odročeno. Tím jí bylo znemožněno navrhnout důkazy, které jsou způsobilé prokázat neopodstatněnost žaloby. Jelikož žalovaná nezpochybňuje samotné právní posouzení věci odvolacím soudem (nevytýká mu, že na zjištěný skutkový stav aplikoval jiný právní předpis, než který měl správně použít, anebo že aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej interpretoval, anebo že ze skutečností najisto postavených vyvodil nesprávné právní závěry) a její veškerá argumentace je zaměřena k tvrzení existence vady, které mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je její dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu nepřípustné. Je-li totiž přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. teprve zvažována, nemůže být námitka žalované vytýkající vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní. K její existenci může dovolací soud přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; sama o sobě takováto vada, i kdyby byla dána, přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nezakládá.
Lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. , za situace, kdy žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu