ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.4458.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 4458/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalované S. K., zastoupené advokátem, o zaplacení 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v P. pod sp. zn. 7 C 187/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v O.– pobočky v O., ze dne 6. února 2007, č. j. 12 Co 91/2006-170, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v O. – pobočky v O., ze dne 6. února 2007, č. j. 12 Co 91/2006-170, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v P. ze dne 17. srpna 2005, č. j. 7 C 187/2003-150, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – byl totiž uplatněn výlučně dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel vytkl odvolacímu soudu pouze nesprávně zjištěný skutkový stav věci (konkrétně nesprávné vyhodnocení provedených důkazů) ústící v závěr, že žalované částku 500.000,- Kč ve skutečnosti nepůjčil. Je nadále přesvědčen, že předložil-li soudům „jasný, jednoznačný písemný důkaz listinou“ (konkrétně „potvrzení o převzetí částky 500.000,- Kč na základě smlouvy o půjčce“), neměly uvěřit „procesní obraně žalované opírající se pouze o domněnky, hypotézy a předpoklady“. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud – stejně jako před ním soud prvního stupně – nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jeho tvrzení, že žalované půjčku poskytl, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Účelně vynaložené náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 1.957,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 28. listopadu 2007
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu