ECLI:CZ:NS:2007:33.ND.82.2007.1
sp. zn. 33 Nd 82/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyň a) S.d. P. N. S. A. a b) N. Č. s. r. o. obou zastoupených JUDr. R. W., advokátem proti žalovaným 1) C. B., s. r. o. a 2) V. g. s. r. o. (dříve C. M. C. s. r. o.) zastoupené Mgr. T. C., advokátem o práva z ochranné známky a z jednání nekalé soutěže, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 171/2006, o návrhu druhé žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 171/2006 se k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze bylo dne 11. 8. 2006 zahájeno řízení o porušování práv k ochranné známce a na zdržení se nekalosoutěžního jednání žalovaných.
Dne 30. 10. 2006 podala druhá žalovaná návrh na delegaci z důvodu vhodnosti k jinému než místně příslušnému soudu, a to ke Krajskému soudu v Ostravě. Má zato, že ona je hlavní žalovanou, neboť jen vůči ní se žalobkyně domáhají zdržení se užívání slovního spojení „M.“ na území České republiky, jakož i stažení (či zničení) výrobků obsahujících stejné slovní spojení, změny názvu firmy a změny doménového jména a internetové prezentace. Pro delegaci vhodnou svědčí rovněž hledisko ekonomické a časové, jelikož personální složení advokátní kanceláře zastupující obě žalobkyně umožňuje s menší námahou a náklady realizovat procesní práva účastnic řízení.
Žalobkyně s návrhem na delegaci ke Krajskému soudu v Brně nesouhlasí. Samotná skutečnost, že zástupce účastnice řízení má sídlo mimo obvod příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému, než místně příslušnému soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Protože v daném případě ani jedna z výše uvedených okolností není způsobilá odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci nevyhověl. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení), ani důvody vážící se k účastníkům řízení, natož k jejich zástupcům.
Nejvyšší soud České republiky proto věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2007
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu