ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.1067.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1067/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně W. s. r. o. zastoupené JUDr. T. J., advokátem proti žalovanému P. P., zastoupenému JUDr. V. Ř., advokátem o zaplacení částky 38.030,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 6 C 103/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. března 2006, č. j. 7 Co 343/2006-85, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. prosince 2005, č. j. 6 C 103/2005-54, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 30.000,- Kč s 2 % ročním úrokem z prodlení od 1. 4. 2005 do zaplacení (výrok I.), žalobu v rozsahu částky 8.030,- Kč s 2 % úrokem z prodlení za dobu od 1. 4. 2005 do zaplacení zamítl (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
K odvolání žalobkyně a žalované Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vyhovující části v rozsahu částky 22.438,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 4. 2005 do zaplacení a ve výroku, jímž byla žaloba do částky 8.030,- Kč s příslušenstvím zamítnuta jej změnil tak, že žalobu co do částky 7.562,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 4. 2005 do zaplacení zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost v případě potvrzujícího výroku dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a u výroků měnících z §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně sice v dovolání uvádí, že napadá rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, avšak podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) žádné konkrétní námitky proti výroku o nákladech řízení neuplatnila. I kdyby dovolání proti nákladovému výroku směřovalo, nebylo by přípustné (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §240 odst. l o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popř. které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejích právech. Rozsudečným výrokem, jímž odvolací soud v posuzovaném případě potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku v rozsahu částky 22.438,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 4. 2005 do zaplacení, nemohla být žalobkyni způsobena žádná újma na jejích právech, kterou by bylo možno zhojit v dovolacím řízení. Dovolání směřující proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 22.438,- Kč s příslušenstvím, je subjektivně nepřípustné.
Dovolání proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu do částky 8.030,- Kč včetně příslušenství a proti výroku, jímž rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl i do částky 7.562,- Kč s příslušenstvím není přípustné podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v §237 odst. 1 o. s. ř. Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. však není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V daném případě napadla žalobkyně dovoláním výroky, jimiž bylo odvolacím soudem rozhodnuto o částce 15.592,- Kč s příslušenstvím, tedy o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 20.000,- Kč, a tak dovolání proti nim nemůže být v žádném případě přípustné.
Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. června 2007
JUDr. Blanka Moudrá.
předsedkyně senátu