ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.274.2005.1
sp. zn. 33 Odo 274/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Z. R., zastoupeného JUDr. P. P., advokátem, proti žalované K. T., s. r. o., zastoupené JUDr. P. S., advokátem o zaplacení částky 1,060.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 324/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. října 2004, č. j. 56 Co 353/2003-185, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč k rukám advokáta JUDr. P. P. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 14. října 2004, č. j. 56 Co 353/2003-185, Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací potvrdil rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 3. července 2003, č. j. 6 C 324/2002-149, ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 1,060.000,- Kč s 12% úrokem z prodlení od 6. 5. 1995 do zaplacení, a ve výroku o nákladech řízení státu; ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V dovolání proti tomuto rozsudku, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, žalovaná zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, a tvrdí, že žalobce poskytl finanční prostředky nikoli jí, nýbrž jinému subjektu, a to společnosti K. spol. s r. o. Kromě toho namítá, že i kdyby bylo podle smlouvy plněno jí, nešlo by o závazek související se vznikem obchodní společnosti ve smyslu §61 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Podle názoru žalované spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci; proto navrhuje jeho zrušení.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Dovolání žalované proti výroku ve věci samé není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) OSŘ a jeho přípustnost není dána ani podle písm. c) tohoto ustanovení. I když totiž žalovaná označuje své dovolací námitky jako dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) OSŘ, ve skutečnosti zpochybňuje pouze skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil své rozhodnutí. Jedná se tak o uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 OSŘ, který – jak plyne z výslovného znění tohoto ustanovení – v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ použít nelze.
Žalovaná tedy uplatnila výlučně dovolací důvod, který není způsobilý přípustnost dovolání proti meritornímu výroku založit. Dovolání pak není přípustné ani proti výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003). Za této situace Nejvyššímu soudu ČR jako soudu dovolacímu (§10a OSŘ) nezbylo, než podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) OSŘ dovolání žalované odmítnout.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ je žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před 1. 9. 2006, tedy před novelou provedenou vyhláškou č. 276/2006 Sb. – srov. článek II této vyhlášky], stanovená podle §10 odst. 3, §3 odst. 1 bodu 6., §15, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. 9. 2006 vyhláškou č. 277/2006 Sb. (srov. článek II této vyhlášky) částkou 7.500,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před 1. 9. 2006 ve výši 75,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 15. února 2007
Vít Jakšič
předseda senátu