ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.307.2005.1
sp. zn. 33 Odo 307/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce B. V., proti žalované K., spol. s r. o. „v likvidaci“, o zaplacení částky 468.040,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 C 154/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. dubna 2002, č. j. 15 Co 41/2001-116, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. listopadu 2000, č. j. 33 C 154/99-77, ve znění opravného usnesení ze dne 18. ledna 2002, č. j. 33 C 154/99-105, uložil žalovanému Ing. R. Š. povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1,248.509,80 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 2. 11. 1999 do zaplacení (výrok I.), žalobu ve vztahu k němu o zaplacení 26 % úroku z prodlení z částky 1,248.509,80 Kč od 1. 7. 1997 do 1. 1. 1999 a úroku z prodlení nad výši úroku z prodlení přiznanou ve výroku I. zamítl (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení žalobce a státu ve vztahu k tomuto žalovanému (výrok III. a IV.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 468.040,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 29. 10. 1999 do zaplacení (výrok V.) a žalobu ve vztahu k ní o zaplacení 26 % úroku z prodlení z částky 468.040,- Kč od 1. 7. 1997 do 28. 10. 1999 a úroku z prodlení nad výši úroku z prodlení přiznanou ve výroku V. zamítl (výrok VI.). Současně rozhodl o nákladech řízení žalobce a státu ve vztahu k žalované (výroky VII. a VIII.).
K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 4. 2002, č. j. 15 Co 41/2001-116, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé V. a VIII. potvrdil (výrok II.), ve výroku VII. o náhradě nákladů řízení mezi žalovanou a žalobcem jej změnil, ve výrocích I., III. a IV. jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III.); konečně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalovanou a žalobcem (výrok IV.).
Proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2002, č. j. 15 Co 41/2001-116, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V. ve věci samé, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 468.040,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 29. 10. 1999 do zaplacení, podala žalovaná dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy napadený rozsudek odvolacího soudu byl sice vydán dne 9. 4. 2002, avšak po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 23. 11. 2000). Proto i Nejvyšší soud posoudil věc podle občanského soudního řádu ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Znamená to, že se podle těchto předpisů se posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §240 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, je-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle §159 odst. 1 a §211 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. Protože v daném případě byl napadený rozsudek doručen zástupci žalobce JUDr. M. H. a zástupci žalovaných JUDr. R. H. dne 26. 7. 2002, nabyl tentýž den právní moci. Poslední den lhůty k podání dovolání tak připadl na pondělí 26. 8. 2002 (§57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno u Okresního soudu v Ostravě osobně dne 27. 8. 2002.
Jelikož dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), bylo dovolacím soudem odmítnuto (§243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., za situace, kdy žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. března 2007
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu