ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.754.2005.1
sp. zn. 33 Odo 754/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce PharmDr. K. K., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1/ Ř. s. H. K. a 2/ P. Z., o zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 102/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. února 2005, č. j. 19 Co 607/2004-150, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 21. září 2004, č. j. 6 C 102/2002-128, žalobu, aby prvnímu nebo druhému žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 150.000,- Kč s 8 % úrokem z prodlení od 16. 10. 2001 do zaplacení, zamítl a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. února 2005, č. j. 19 Co 607/2004-150, rozsudek soudu prvního stupně „změnil“ tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaným bylo uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalobci 150.000,- Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 16. 10. 2001 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Přestože odvolací soud v meritorním výroku svého rozsudku formálně uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně mění, jedná se svoji povahou o rozsudek potvrzující, neboť po obsahové stránce bylo rozsudky soudů obou stupňů o žalovaném nároku rozhodnuto shodně (jeho základ nebyl shledán po právu); pouhá skutečnost, že v odvolacím řízení došlo se souhlasem soudu ke změně žalobního návrhu v otázce solidární odpovědnosti žalovaných, není způsobilá založit měnící povahu rozsudku, a to zejména s ohledem na to, že žádný ze soudů se otázkou solidarity nezabýval, neboť oba dospěly shodně k závěru, že existence tohoto nároku nebyla žalobcem prokázána (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, 1045-1046 s.).
Dovolání žalobce proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). Žalobce v dovolání nebrojí proti právním závěrům, k nimž v dané věci odvolací soud dospěl (resp. ani netvrdí, že by dovoláním zpochybňoval právní posouzení věci odvolacím soudem). Jak vyplývá z obsahu dovolání, zpochybňuje žalobce pouze skutkové závěry, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel. Dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř. však nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Přípustnost dovolání není způsobilá založit ani dovolací námitka, že řízení je v důsledku nesprávně realizované poučovací povinnosti odvolacím soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Dovolací důvod uvedený §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí; sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání nemůže založit.
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaným žádné náklady v této fázi řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července 2007
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu