ECLI:CZ:NS:2007:4.TDO.1272.2007.1
sp. zn. 4 Tdo 1272/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. listopadu 2007 o dovolání obviněného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 7 To 215/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 6 T 88/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. 6 T 88/2007, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle §215a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle §215a odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 4 roků nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. H. i jeho matka E. H. odvolání.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 7 To 215/2007, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného i jeho matky zamítnuto, a to z toho důvodu, že obviněný J. H. v hlavním líčení ve věci po vyhlášení rozsudku a po poučení o opravných prostředcích výslovně prohlásil, že se vzdává práva odvolání i za osoby uvedené v ustanovení §247 odst. 2 tr. ř. V případě obviněného se tedy jednalo o odvolání osoby, která se výslovně práva odvolání vzdala, a pokud jde o odvolání matky obviněného, jde o odvolání osoby k podání odvolání neoprávněné, protože obžalovaný se výslovně vzdal práva odvolání i za osoby uvedené v ustanovení §247 odst. 2 tr. ř.
Dovolání obviněný podal s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 7 To 215/2007, bylo dle názoru obviněného rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, tj. o odvolání obviněného proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Krajský soud v Ostravě dovoláním napadené rozhodnutí opírá o skutečnost, že obviněný J. H. v hlavním líčení ve věci po vyhlášení rozsudku a po poučení o opravných prostředcích výslovně prohlásil, že se vzdává práva odvolání i za osoby uvedené v ustanovení §247 odst. 2 tr. ř. (tj. příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh). Obviněný však k tomu ve svém dovolání uvádí, že pokud se po vyhlášení rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. 6 T 88/2007, vzdal svého práva odvolání, a to i za osoby k jeho podání oprávněné, učinil tak jen z toho důvodu, že byl po vyhlášení rozsudku značně rozrušený, zcela ochromený a v tak vážné chvíli i zcela dozorientovaný. Obviněný ve svém dovolání současně popírá, že by se dopustil jakékoli trestné činnosti tak, jak mu byla soudem kladena za vinu a trest, který mu byl uložen, považuje proto za zcela nepřiměřeně přísný.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem je proto obviněný J. H. přesvědčen, že odvolací soud pochybil, když zamítl jeho odvolání (i odvolání jeho matky E. H.) do rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. 6 T 88/2007, a rovněž i odvolací soud procesně pochybil, když k projednání jeho odvolání proti citovanému rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku nenařídil veřejné zasedání o odvolání obviněného. Vzhledem k uvedeným skutečnostem obviněný J. H. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 7 To 215/2007 a věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v posuzovaném případě přicházel v úvahu pouze v alternativě vymezené zákonnou dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Tato alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se týká případů, v nichž bylo odvolání zamítnuto z procesních důvodů, tedy podle §253 odst. 1 trestního řádu proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, respektive případů, v nichž bylo odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. Společným rysem všech těchto případů je to, že odvolací soud zamítl nebo odmítl odvolání bez meritorního přezkoumání rozsudku podle §254 trestního řádu a že pokud takto rozhodl nesprávně, odňal obviněnému přístup ke druhé instanci. Smyslem dovolání v takovýchto případech není meritorní přezkum rozsudku dovolacím soudem, ale zajištění toho, aby obviněný mohl dosáhnout meritorního přezkoumání rozsudku odvolacím soudem.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství dospěla k závěru, že v posuzovaném případě odvolací soud postupoval správně a obviněnému neodňal právo na přezkoumávání věci ve druhé instanci, neboť takový procesní postup obviněný sám eliminoval projevem své vůle, když se výslovně, a to i za osoby uvedené v ustanovení §247 odst. 2 tr. ř., práva odvolání vzdal. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného v neveřejném zasedání odmítl.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) po prostudování spisového materiálu shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Obviněný se domnívá, že nebyly splněny předpoklady pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., je tedy zřejmé, že jeho námitky směřují do první části dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Tento dovolací důvod (v části první) má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Jinými slovy řečeno, obviněnému nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.
V případě projednávané trestní věci obviněný J. H. a jeho matka E. H. podali řádný opravný prostředek, avšak učinili tak za situace, kdy se po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně obviněný výslovně vzdal práva odvolání, a to i za osoby uvedené v §247 odst. 2 tr. ř. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací proto odvolání obviněného i jeho matky podle ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
Podle §250 odst. 1 tr. ř. se po vyhlášení rozsudku může oprávněná osoba odvolání výslovně vzdát. Za výslovné vzdání se odvolání je třeba považovat takový projev vůle obviněného, z něhož jednoznačně vyplývá vůle vzdát se bez výhrad a zcela práva podat odvolání. Takové prohlášení o vzdání se odvolání je neodvolatelné. Samo prohlášení obviněného o vzdání se odvolání samo o sobě neznamená, že si nepřeje, aby jinou oprávněnou osobou bylo podáno odvolání v jeho prospěch. Tyto osoby obviněný musí dalším prohlášením s podáním odvolání výslovně vyloučit. Právě k takové procesní situaci v dané trestní věci došlo. Podání osoby, která se odvolání předtím vzdala, odvolací soud zamítne z formálních důvodů, a to právě podle §253 odst. 1 tr. ř. Takový procesní postup je třeba považovat za právně bezvadný a je třeba uzavřít, že v důsledku podání obviněného, které nazval odvoláním, nebylo povinností odvolacího soudu věcně projednat námitky v tomto podání označené. K námitkám obviněného, že v okamžiku po vyhlášení rozsudku byl značně rozrušený, zcela ochromený a v tak vážné chvíli i zcela dozorientovaný, je třeba poznamenat, že tyto jsou právně naprosto irelevantní, a to s ohledem na skutečnost, že v momentě vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně v dané věci byl přítomen i obhájce obviněného a obviněný měl tedy možnost otázku vzdání se práva odvolání (i za osoby uvedené v ustanovení §247 odst. 2 tr. ř.) se svým obhájcem předem projednat. Došlo tedy k naplnění těch formálních důvodů, které opravňují odvolací soud k postupu podle §253 odst. 1 tr. ř., tedy k zamítnutí odvolání bez věcného přezkoumání.
S ohledem na skutečnost, že odvolací soud věcně neprojednal odvolání obviněného a nepřezkoumával v důsledku jeho podání výrok o vině a o trestu, nelze v rámci dovolání přihlížet k těm námitkám, v nichž obviněný zpochybňuje správnost právě uvedených výroků, tedy výroku o vině a trestu.
V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že pokud odvolací soud odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl, nelze tomuto rozhodnutí nic vytknout.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 7 To 215/2007, je věcně správné, proto dovolání obviněného J. H. podle ustanovení §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnutí o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. listopadu 2007
Předseda senátu:
JUDr. J. P.