ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.11.2007.1
sp. zn. 4 Tz 11/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 7. března 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. D. N. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. N., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. N.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Děčíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, byl obviněný D. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák, jichž se dopustil jednáním ze dne 17. 2. 2006 společně s obviněnými P. N. a P. K., za což byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. a §35 odst. 1, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným uložena povinnost uhradit T. J., částku 17.970,- Kč. Trestní příkaz byl obviněnému D. N. doručen dne 21. 10. 2006 a právní moci nabyl dne 31. 10. 2006.
Trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, byl obviněný D. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák, jichž se dopustil jednáním ze dne 20. 3. 2005, za což byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený T. Z., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz byl obviněnému D. N. doručen dne 6. 3. 2006 a právní moci nabyl dne 15. 3. 2006.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. N. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Děčíně se neřídil ustanoveními §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák., neboť napadeným trestním příkazem byla překročena hranice 400 hodin stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací vzhledem k dříve uloženému trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005. Ministr spravedlnosti dále namítá, že napadeným trestním příkazem měl být správně uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, neboť mezi souzenými trestnými činy je dán znak souhrnnosti.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. N. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud se předně zabýval námitkou ministra spravedlnosti, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, měl být uložen souhrnný trest ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005.
Obviněný D. N. byl trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, který mu byl doručen dne 6. 3. 2006, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák, jichž se dopustil jednáním ze dne 20. 3. 2005. Trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, doručeným obviněnému dne 21. 10. 2006, byl obviněný D. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., kterých se dopustil jednáním ze dne 17. 2. 2006. Z lustra, které bylo vyznačeno podatelnou Okresního soudu v Děčíně dne 12. 5. 2006 na obžalobě ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 66/2006, vyplývá předchozí odsouzení obviněného D. N. trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 2 T 63/2005.
Z naznačeného výčtu je zřejmé, že posléze uvedené trestné činy byly obviněným D. N. spáchány dříve, než byl obviněnému doručen trestní příkaz Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 2 T 63/2005, a proto jsou tyto trestné činy ve vztahu souběhu s trestnými činy z trestního příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005. Trestní příkaz má stejnou povahu jako odsuzující rozsudek (§314e odst. 5 tr. ř.), přičemž účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. V důsledku nedostatečně provedených skutkových zjištění došlo k porušení zákona v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
Za této situace je třeba přisvědčit námitce uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, měl být obviněnému D. N. správně uložen souhrnný trest za tyto uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, podle zásad uvedených v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
Dále je třeba uvést, že podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný D. N. nejprve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 400 hodin.
Jak vyplývá ze sdělení Probační a mediační služby, střediska Děčín, ze dne 22. 8. 2006, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 29. 5. 2006, ještě ani nezahájil obviněný D. N. výkon trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému D. N. trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, ve výměře 400 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací přesahoval o 200 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Děčíně trestním příkazem ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému D. N.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 2 T 66/2006 dále vyplývá, že Okresní soud v Děčíně měl informaci o trestním řízení vedeném v trestní věci obviněného D. N. u téhož soudu pod sp. zn. 2 T 63/2005. Tato skutečnost vyplývá z lustra na obžalobě, která je založena na č. l. 49 předmětného trestního spisu. Přesto, že obě trestní věci projednávala stejná samosoudkyně nezjišťovala, zda obviněný D. N. trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, vykonal, v důsledku čehož neshromáždila všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Děčíně tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. N.
Je zřejmé, že všechna porušení zákona, která Nejvyšší soud zjistil na základě důvodů uvedených v podané stížnosti pro porušení zákona, se týkají výhradně výroku o trestu napadeného rozsudku. Podle §266 odst. 2 tr. ř. však lze proti výroku o trestu podat stížnost pro porušení zákona jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 200 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 5. 2006, sp. zn. 2 T 66/2006, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. N., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Děčíně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného D. N. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
Samosoudce Okresního soudu v Děčíně v nově provedeném řízení doplní dokazování spisem téhož soudu vedeným pod sp. zn. 2 T 63/2005, který je nezbytný z hlediska úvah o uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., aktuálním opisem rejstříku trestů obviněného, jakož i zprávou Probační a mediační služby České republiky, středisko Děčín, zda a případně v jakém rozsahu obviněný trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 T 63/2005, vykonal. Provedením a vyhodnocením těchto důkazů společně s důkazy, které jsou již součástí trestního spisu, může Okresní soud v Děčíně dospět k závěru o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Samosoudce Okresního soudu v Děčíně bude při svém rozhodování omezen ustanovením §273 tr. ř., které zakazuje, aby novým rozhodnutím došlo ke zhoršení postavení obviněného, neboť stížnost pro porušení zákona byla podána v jeho prospěch a Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného (zákaz reformationis in peius).
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. března 2007
Předseda senátu:
JUDr. J. P.
Vypracoval:
JUDr. P. Š.