infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2007, sp. zn. 4 Tz 38/2007 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.38.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.38.2007.1
sp. zn. 4 Tz 38/2007 ROZSUDEK Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 27. června 2007 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. C., proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. C. Napadené usnesení se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Jihlavě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 5. 2004 sp. zn. 13 T 39/2004, byl obviněný R. C. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 7. 9. 2003 v J. v době kolem 13.45 hod. na M. ulici u domu odcizili společně s dalším pachatelem z odstavených havarovaných osobních automobilů ke škodě M. P., náhradní díly, a to středový tunel k vozidlu Renault 11, střešní okno a zpětné zrcátko k vozidlu Fiat Regata a řídící jednotku motoru a brzd ABS k vozidlu Ford Sierra, vše v hodnotě 8.050,- Kč. Za to mu byl uložen v sazbě §247 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle §60a odst. 1, 2 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků a nad obviněným byl vysloven dohled. Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému R. C. dne 23. 6. 2004. Usnesením ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, rozhodl Okresní soud v Jihlavě podle §60a odst. 4 tr. zák., že obviněný R. C. původně podmíněně odložený trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců vykoná, a pro jeho výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 10. 2005. Proti posledně označenému usnesení podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Uvádí v ní, že podle jeho názoru byl napadeným usnesením porušen zákon v ustanoveních §12 odst. 10 a §315 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. C. Stěžovatel poukázal na to, že v původním řízení byl obviněný odsouzen na základě rozhodnutí senátu, zatímco o přeměně podmíněně odloženého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody rozhodl samosoudce. I v tomto případě však měl rozhodovat ve věci senát, a pokud se tak nestalo, byl zákon porušen ve výše citovaných zákonných ustanoveních. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným usnesením Okresního soudu v Jihlavě byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného R. C., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. bylo napadené usnesení zrušeno, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby Nejvyšší soud postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. Trestní řízení ve věci sp. zn. 13 T 39/2004, bylo konáno proti obviněnému a spolupachatelům F. P., D. C., M. P. a M. Š. jako společné řízení podle §20 odst. 1 tr. ř. Byť obviněný sám byl stíhán pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., takže s ohledem na trestní sazbu tohoto zákonného ustanovení by byl v samostatně vedeném řízení příslušný k projednání jeho trestní věci samosoudce, vzhledem ke společně vedenému řízení a výši trestní sazby zažalovaného trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., jehož se měli dopustit spolupachatelé P., P. a Š., byl k rozhodování ve věci příslušný senát. Šlo o společné řízení podle §20 odst. 2 tr. ř., které koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo nejtěžším trestném činu. Toto ustanovení tak upravuje příslušnost v případech společného řízení o trestném činu, o kterém měl konat řízení samosoudce, a o trestném činu, o kterém přísluší konat řízení senátu. V těchto případech tak koná společné řízení o všech trestných činech senát. Okolnost, že v řízení vykonávacím, jež proběhlo podle §330 odst. 1 tr. ř., již okresní soud rozhodoval jen o věci obviněného R. C., nemění nic na skutečnosti, že příslušným k rozhodování i v této fázi trestního řízení byl opět senát a nikoli pouze samosoudce. V tomto směru je nutno vycházet z ustanovení §315 odst. 2 tr. ř., které požaduje, aby rozhodnutí související s výkonem trestů činil soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud ve věci přeměny trestu rozhodl samosoudce Okresního soudu v Jihlavě, jde o rozhodnutí, jímž byl v neprospěch obviněného porušen zákon v citovaném zákonném ustanovení. Nejvyšší soud vzhledem k argumentaci, jež je výše rozvedena, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, byl porušen zákon v ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. C. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Jihlavě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro okresní soud to znamená, že ve věci nově stanoví termín veřejného zasedání, a senátně rozhodne zda jsou dány podmínky pro rozhodnutí o přeměně trestu či jiný zákonný postup ve věci. Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který Nejvyšší soud ve věci vyslovil, a je povinen provést ty procení úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. června 2007 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/27/2007
Spisová značka:4 Tz 38/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.38.2007.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28