ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.55.2007.1
sp. zn. 4 Tz 55/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 11. července 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. F. P. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné L. L., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněné L. L.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Mostě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 5 T 184/2005, byla obviněná L. L. uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustila jednáním ze dne 8. 6. 2005, za což byla podle §247 odst. 1 tr. zák. se zřetelem na §314e odst. 2 písm. b) tr. ř., §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Trestní příkaz byl obviněné L. L. doručen dne 22. 7. 2005 a právní moci nabyl dne 3. 8. 2005.
Trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, byla obviněná L. L. uznána vinnou trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., kterého se dopustila jednáním ze dne 1. 8. 2006, za což byla podle §180d tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 1 rok. Trestní příkaz byl obviněné L. L. doručen dne 4. 12. 2006 a právní moci nabyl dne 13. 12. 2006.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné L. L. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Mostě v dané trestní věci napadeným trestním příkazem porušil zákon v neprospěch obviněné, neboť souhrn dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací představuje 500 hodin, a tedy přesahuje nejvyšší přípustnou výměru trestu stanovenou zákonem pro tento druh trestu.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, byl porušen zákon v neprospěch obviněné L. L. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byla obviněná L. L. odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 5 T 184/2005, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a poté byla odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 100 hodin.
Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby, střediska Most, ze dne 4. 3. 2007, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 18. 8. 2006, obviněná L. L. ještě nevykonala trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který jí byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněné L. L. trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, ve výměře 100 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 5 T 184/2005, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 100 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Mostě trestním příkazem ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněné L. L.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 1 T 156/2006 vyplývá, že Okresní soud v Mostě měl k dispozici opis z rejstříku trestů obviněné ze dne 2. 8. 2006, kde bylo odsouzení trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 5 T 184/2005, vyznačeno (č. l. 21). Okresní soud v Mostě si přesto nezjistil další okolnosti rozhodné pro uložení trestu obecně prospěšných prací, nezjistil tedy skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněné L. L.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 100 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 8. 2006, sp. zn. 1 T 156/2006, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněné L. L., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněné L. L. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněné L. L., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2007
Předseda senátu:
JUDr. J. P.