ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.59.2007.1
sp. zn. 4 Tz 59/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 11. července 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. F. P. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. J., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, byl obviněný J. J. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák. spáchanými v jednočinném souběhu, kterých se dopustil jednáním ze dne 26. 3. 2006, za což byl odsouzen podle §155 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1, §45 odst. 1, 2, a §45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 340 hodin. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne 13. 9. 2006.
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005, byl obviněný J. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 2.9.2005, za což byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2, §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 1. 2006.
Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. J. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Sokolově se neřídil ustanoveními §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák., neboť napadeným rozsudkem byla překročena hranice 400 hodin stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací vzhledem k dříve uloženému trestu obecně prospěšných prací rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13.9.2006, sp. zn. 4 T 37/2006, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. J. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný J. J. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 340 hodin a poté byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 150 hodin.
Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby ČR, střediska Sokolov, ze dne 17. 4. 2007, z trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 5 T 76/2005 a dále z podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 28. 5. 2007 (č. l. 280-281 trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 4 T 37/2006) obviněný z uloženého trestu odpracoval pouze 10 hodin, a to v době od 1. 2. 2007 do 8. 3. 2007, tedy až po vyhlášení napadeného rozsudku. V době, kdy byl vydán napadený rozsudek, tj. dne 13. 9. 2006, obviněný ještě nezačal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005.
Tím, že Okresní soud v Sokolově obviněnému uložil další trest obecně prospěšných prací ve výměře 340 hodin, překročil horní výměru stanovenou zákonem pro tento druh trestu a porušil tak zákon v neprospěch obviněného J. J.
Dle názoru Nejvyššího soudu je za této situace zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. J. rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, ve výměře 340 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 90 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, byl porušen zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného J. J.
Podle §2 odst. 5 trestního řádu orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 trestního řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 4 T 37/2006 jednoznačně vyplývá, že Okresní soud v Sokolově v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to zejména další trestní spis Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005, který se týká předchozí trestné činnosti obviněného J. J. Okresní soud v Sokolově z lustra vyznačeného na obžalobě (č. l. 162 trestního spisu) věděl, že obviněný byl rozsudkem téhož soudu ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 5 T 76/2005, odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Uvedený rozsudek měl Okresní soud v Sokolově založen na č. l. 144 spisu a dokonce jím provedl důkaz u hlavního líčení dne 16. 8. 2006 (č. l. 198 trestního spisu).
Z uvedeného lze dovodit, že okresní soud v Sokolově si nepřipojil celý trestní spis, a neučinil tak potřebné kroky ke zjištění, zda byl a v jakém rozsahu uložený trest obecně prospěšných prací vykonán. Okresní soud v Sokolově tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným rozsudkem porušen zákon i v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 90 hodin, ve zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 4 T 37/2006, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J. S ohledem na skutečnost, že v napadeném rozsudku je nezákonný pouze výrok o trestu a tento výrok lze oddělit od ostatních výroků, Nejvyšší soud zrušil podle §269 odst. 2 tr. ř. v napadeném rozsudku výrok o trestu, kterým byl obviněnému J. J. podle §155 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1, §45 odst. 1, odst. 2, §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 340 hodin. Nejvyšší soud dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Sokolově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. J. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. J., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2007
Předseda senátu:
JUDr. J. P.