ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.87.2007.1
sp. zn. 4 Tz 87/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného F. J., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného F. J.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Chebu se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006 byl obviněný F. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil dne 2. 5. 2006 v době kolem 16.30 hodin v hypermarketu H. v Ch., ve kterém, zkráceně řečeno, odcizil zboží v celkové hodnotě 640,- Kč (vráceno nepoškozené po zadržení obviněného) a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 5. 2005 sp. zn. 4 Tm 33/2005, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2005, odsouzen za provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 1 měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku.
Za tento trestný čin byl obviněnému F. J. uložen podle §247 odst. 1, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Uvedený trestní příkaz byl obviněnému spolu s návrhem na potrestání doručen dne 17. 8. 2006 a právní moci nabyl dne 26. 8. 2006.
Nedlouho před tím, konkrétně trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. 2 T 38/2006 byl obviněný F. J. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil dne 13. 4. 2006 v době kolem 8.10 hodin v obchodním domě K. v Ch., ve kterém, zkráceně uvedeno, odcizil zboží v celkové hodnotě 498,- Kč (vráceno po zajištění obviněného), a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 5. 2005 sp. zn. 4 Tm 33/2005, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2005, odsouzen za provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 1 měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku.
Za pokus tohoto trestného činu mu byl podle §247 odst. 1, §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení §314e odst. 2 tr. ř. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Tento trestní příkaz spolu s nárokem na potrestání byl obviněnému doručen dne 6. 5. 2006 a právní moci nabyl dne 16. 5. 2006.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006 podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. ve prospěch obviněného F. J. stížnost pro porušení zákona.
Podle jeho názoru byl uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin obviněnému, za situace kdy z předchozího trestu téhož druhu a výměry nic nevykonal, porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.
V další části odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal na obsah trestního spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. 3 T 72/2006, z něhož vyplývá, že soud po podání návrhu na potrestání státním zástupcem ve věci provedl dne 11. 5. 2006 řádné lustrum, v němž je uveden záznam o předchozím odsouzení obviněného u téhož soudu pod sp. zn. 2 T 38/2006. Za této situace si měl samosoudce ověřit aktuální stav tohoto trestního stíhání, čímž by předešel nesprávnému a nezákonnému uložení trestu v napadené věci, což neučinil, když s největší pravděpodobností předmětný záznam v lustru přehlédl. V důsledku toho pak za stavu, kdy byl obviněnému již pravomocně uložen v trestní věci sp. zn. 2 T 38/2006 trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, vydal rozhodnutí, kterým obviněnému uložil trest stejného druhu a ve stejné výměře. V dané věci se obviněný dopustil trestné činnosti dne 2. 5. 2006, tedy ještě před tím, než mu byl doručen trestní příkaz vydaný v trestní věci sp. zn. 2 T 38/2006, což zároveň znamená, že správně mu měl být za sbíhající se trestnou činnost uložen trest souhrnný, a to za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. 2 T 38/2006. V daném stavu pak uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin obviněnému, trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006, byla překročena maximální výměra stanovená zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která činí 400 hodin. Z uvedeného je tak zřejmé, že došlo k porušení v těch ustanoveních trestního zákona a trestního řádu, jak bylo shora zmíněno, a to v neprospěch obviněného F. J.
Ministr spravedlnosti proto v závěru stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vytýkané porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř., aby napadený trestní příkaz Okresního soudu v Chebu zrušil, a to včetně dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř., event. podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu v Chebu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. 2 T 38/2006 vyplývá, že jmenovaný soud uložil obviněnému F. J. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dříve (16. 5. 2006), než byl vydán stížností pro porušení zákona napadený trestní příkaz téhož soudu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006. Jak je patrné ze spisu sp. zn. 2 T 38/2006 a s ohledem na časovou posloupnost tomu ani jinak být nemohlo, obviněný v době, kdy byl napadený trestní příkaz vydán a posléze i obviněnému doručen (6. 5. 2006), z již pravomocně uloženého trestu obecně prospěšných prací (300 hodin) nic nevykonal, neboť výkon tohoto trestu nebyl zřejmě ani nařízen. V trestním spise není obsaženo usnesení, kterým by byl nařízen výkon předmětného trestu obecně prospěšných prací. Za této situace pak byl napadeným trestním příkazem obviněnému opětovně uložen trest obecně prospěšných prací, a to ve výměře 300 hodin.
Na návrhu na potrestání ve věci sp. zn. 3 T 72/2006 (č. l. 22) je vyznačen záznam lustra případných dalších řízení týkajících se obviněného v podmínkách Okresního soudu v Chebu s datem 11. 5. 2006. Zde je pak uvedena spisová značka 2 T 38/2006, což samosoudci dávalo dostatečnou informaci o tom, že opis rejstříku trestů na obviněného ze dne 30. 5. 2006, v němž zcela pochopitelně posledně zmíněný zápis zmíněn nebyl, nemusí z hlediska počtu a věcného obsahu dřívějších odsouzení obviněného odpovídat realitě. Samosoudce Okresního soudu v Chebu při posuzování věci sp. zn. 3 T 72/2006 však zřejmě vycházel při rozhodování o uloženém trestu výhradně z obsahu již zmíněného opisu rejstříku trestů obviněného, což vedlo k nezjištění stavu výkonu dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací ve věci sp. zn. 2 T 38/2006 a v konečném důsledku k překročení horní hranice zákonné trestní sazby u tohoto druhu trestu.
Lze tudíž konstatovat, že v uvedeném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 300 a 300 hodin, kdy v době uložení druhého trestu nebylo z předchozího nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem, a proto je ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř. podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, opodstatněné.
Ke zmíněnému pochybení pak došlo proto, že samosoudce Okresního soudu v Chebu zřejmě přehlédl provedenou lustraci, která je obsažena v souladu s ustanovením §153 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy na prvé straně návrhu na potrestání, s uvedením spisové značky věci obviněného, která v té době již byla u jmenovaného soudu evidována. Za takové situace si měl soud před vydáním napadeného rozhodnutí vyžádat předmětný přílohový spis (což bylo v daném případě zjednodušeno tím, že se jednalo o věc téhož soudu) a z jeho obsahu zjistit rozhodné skutečnosti, mj. zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán. To učiněno nebylo a ve věci tak nebyl řádně zjištěn skutkový stav, při současném hodnocení neúplných a nedostatečných důkazů (viz ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.), a to jak ve vztahu ke zjištění viny obviněného (na což bude poukazováno níže), tak ve vztahu k ukládanému trestu.
Pokud bylo ministrem spravedlnosti též namítáno, že obviněnému měl být Okresním soudem v Chebu ve věci sp. zn. 3 T 72/2006 uložen trest souhrnný podle §35 odst. 2 tr. zák., jelikož se ve vztahu ke skutku obviněného projednaného ve věci téhož soudu sp. zn. 2 T 38/2006 jednalo o sbíhající se trestnou činnost, nelze s tímto závěrem souhlasit.
Jak vyplývá z popisu skutků a použité právní kvalifikace v obou předmětných věcech (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednání obviněného splňuje zákonné podmínky ustanovení §89 odst. 3 tr. zák. a v daném případě lze usuzovat na pokračování v trestném činu. Nepochybně jednotným záměrem obviněného bylo ve zmíněných prodejnách odcizit zboží a toto následně prodat a získat tak peněžní prostředky ke krytí svých potřeb. Byla zde naplněna stejná skutková podstata trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., ať ve stádiu dokonaného trestného činu (sp. zn. 3 T 72/2006) či ve stádiu jeho pokusu (sp. zn. 2 T 38/2006). Způsob provedení byl v obou případech v podstatě totožný a obě jednání dělila doba tří týdnů (13. 4. 2006; 2. 5. 2006).
Z procesního hlediska je třeba poukázat na okolnost, že oba útoky (skutky) byly spáchány ještě před tím, než byl obviněnému doručen v pořadí první návrh na potrestání ve věci sp. zn. 2 T 38/2006, k čemuž došlo dne 6. 5. 2006. Ve zkráceném přípravném řízení, která se v obou věcech konala, podle §314b odst. 1 tr. ř. platí, že trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu. Za doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (viz §160 odst. 2 tr. ř.) je ve zkráceném přípravném řízení a na něj navazujícím zjednodušeném řízení soudním nutné pokládat doručení návrhu na potrestání obviněnému. Podle §12 odst. 11 tr. ř. pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
Z uvedeného vyplývá, že za součást jediného pokračujícího trestného činu krádeže lze označit nejenom útoky (skutky) ze dne 13. 4. 2006 a 2. 5. 2006 ve věcech Okresního soudu v Chebu sp. zn. 2 T 38/2006 a sp. zn. 3 T 72/2006, ale i útoky (skutky) další, které byly v podané stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti též zmíněny.
Jedná se o věc Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 5 T 46/2006, kdy trestním příkazem ze dne 27. 4. 2006 byl obviněný F. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil dne 13. 4. 2006 v době okolo 16.45 hodin v obchodním domě K. v S., ve kterém odcizil zboží v celkové hodnotě 1.992,- Kč (po zadržení obviněného bylo zboží vráceno), a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl v posledních třech letech za takový čin odsouzen, naposledy rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 5. 2005 sp. zn. 4 Tm 33/2005, který nabyl právní moci 26. 10. 2005, k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 1 měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Za tento trestný čin byl obviněnému F. J. uložen podle §247 odst. 1, §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Ze spisu lze zjistit, že návrh na potrestání spolu s trestním příkazem byly obviněnému doručeny dne 7. 8. 2006 a trestní příkaz nabyl právní moci dne 16. 8. 2006.
Dále pak o trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 5. 2006 sp. zn. 3 T 90/2006, kterým byl obviněný F. J. odsouzen za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jenž spáchal tím, že dne 4. 5. 2006 kolem 12.45 hodin v hypermarketu G. v P., Š., odcizil z volného prodeje dvoje kalhoty LEE v celkové hodnotě 3.980,- Kč, tak, že je vložil do tašky vyložené alobalem, kterou ukryl v batohu, prošel pokladnou bez zaplacení, načež byl zadržen ostrahou prodejny, odcizené zboží vydal a bylo vráceno zpět do prodeje, a tohoto jednání se dopustil, přestože byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 5. 2005 sp. zn. 4 Tm 33/2005 ze dne 31. 5. 2005, který nabyl právní moci 26. 10. 2005, odsouzen pro provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Za to byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §59 odst. 1 tr. zák. stanovena na 2 roky. Návrh na potrestání a trestní příkaz byly obviněnému doručeny dne 21. 9. 2006 a trestní příkaz nabyl právní moci dne 30. 9. 2006.
I v těchto dvou případech jsou evidentně splněna zákonná kriteria vyplývající z ustanovení §89 odst. 3 tr. zák. o pokračování v trestném činu, jakož i procesní podmínky spočívající v tom, že oba útoky (skutky) byly spáchány dříve (13. 4. 2006 a 4. 5. 2006), než obviněnému byl doručen návrh na potrestání ve věci Okresního soudu v Chebu sp. zn. 2 T 38/2006 (dne 6. 5. 2006).
Lze pak uzavřít, že za všechny výše zmíněné útoky (skutky) pokračujícího trestného činu krádeže (dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu) měl být obviněnému F. J. uložen jediný trest a s ohledem na existující procesní situaci jím pak měl být trest společný ve smyslu §37a tr. zák.
Jestliže ministr spravedlnosti se ve stížnosti pro porušení zákona též zmiňuje o odsouzení obviněného trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 5. 2006 sp. zn. 5 T 46/2006 (v právní moci dne 12. 9. 2006), kterým byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil dne 14. 5. 2006 kolem 19.15 hodin v prostoru společnosti R. v objektu obchodního domu K. v K. V., ve kterém odcizil dámskou obuv v hodnotě 890,- Kč (zboží bylo po zadržení obviněného vráceno do prodeje), přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 5. 2005 sp. zn. 4 Tm 33/2005, pravomocným 26. 10. 2005, odsouzen za provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 1 měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku, a za tento trestný čin mu byl uložen podle §247 odst. 1, §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, pak tento skutek nelze označit za součást pokračujícího trestného činu krádeže, jak je o něm hovořeno shora, ale ani za sbíhající se trestný čin s již zmíněným pokračujícím trestným činem krádeže (dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu), za nějž by měl být obviněnému uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. Je tomu tak proto, že z obsahu spisu je patrné, že obviněný se skutku dopustil dne 14. 5. 2006, tedy až poté, kdy byl dne 6. 5. 2006 obviněnému F. J. doručen návrh na potrestání a současně i trestní příkaz ve věci Okresního soudu v Chebu sp. zn. 2 T 38/2006. V uvedeném případě se tak jedná o nový skutek ve smyslu §12 odst. 11 tr. ř., který má zároveň povahu recidivy a nikoli sbíhajícího se trestného činu, neboť trestní příkaz Okresního soudu v Chebu sp. zn. 2 T 38/2006 doručený obviněnému dne 6. 5. 2006 zde měl povahu odsuzujícího rozsudku, když účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají podle ustanovení §314e odst. 5 tr. ř. doručením trestního příkazu obviněnému.
Nejvyšší soud proto částečně v souladu se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 5. 2006 sp. zn. 3 T 72/2006 byl porušen zákon v neprospěch obviněného F. J. v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Chebu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zároveň zastává názor, že v ostatních citovaných věcech, které nebyly napadeny stížností pro porušení zákona, nebude nutné existující nezákonnost napravovat cestou obnovy řízení, jak to ve stížnosti pro porušení zákona naznačil stěžovatel, neboť Okresní soud v Chebu v souladu s právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem, jímž je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán, bude muset v novém řízení posoudit jednání obviněného ze dne 2. 5. 2006, jako další útok (skutek) pokračujícího trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a obviněnému uložit za celý pokračující trestný čin společný trest postupem podle §37a tr. zák. To jinými slovy mj. znamená, že zruší výroky o vině a trestu z trestních příkazů Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. 2 T 38/2006, Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. 5 T 46/2006 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 5. 2006 sp. zn. 3 T 90/2006 a znovu pak při vázanosti skutkovými zjištěními z těchto trestních příkazů rozhodne o vině a o společném trestu, který nesmí být mírnější než trest, jenž byl obviněnému uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 3 T 90/2006 (odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků), ale zároveň nesmí být přísnější než činí celkový postih vyplývající ze zmíněných trestních příkazů, neboť Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného a podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. (Zákaz reformationis in peius platí i ohledně právní kvalifikace jednání obviněného, tedy i pro případ, že by v rámci pokračujícího skutku byla překonána hranice škody nepatrné ve smyslu §89 odst. 11 tr. zák.).
Tímto postupem tak dojde i ke zhojení vady spočívající v překročení horní hranice zákonné trestní sazby u trestu obecně prospěšných prací, jelikož tento druh trestu zůstane v platnosti pouze v případě trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 5. 2006 sp. zn. 5 T 46/2006 (200 hodin), jehož výměra zákonu nikterak neodporuje.
Okresní soud v Chebu si před novým rozhodnutím ve věci vyžádá aktuální opis rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a mediační služby o momentálním stavu výkonu uložených trestů obecně prospěšných prací a všechny potřebné přílohové spisy. Po vyhodnocení všech potřebných důkazů věc opětovně rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2007
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec