ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.89.2007.1
sp. zn. 4 Tz 89/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. V., proti trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného Z. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Městskému soudu v Brně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007 byl obviněný Z. V. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. tr. zákona, kterého se dopustil tím, že v době od srpna 2006 do února 2007 v B. nepřispíval na výživu syna P. Z., ačkoli je tak povinen dle zákona o rodině, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 7. 1998, sp. zn. 23 Nc 41/98, jímž je zavázán přispívat na výživu syna částkou 500,- Kč měsíčně vždy do každého pátého dne v měsíci opředem k rukám matky M. Z., když v jeho možnostech a schopnostech bylo přispívat na výživu syna alespoň částkou 200,- Kč měsíčně, neboť po celé období byl řádně evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a na výživném tak dluží částku 1.400,- Kč.
Za tento trestný čin byl obviněný Z. V. odsouzen podle §213 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zákona k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §45a odst. 1 tr. zákona mu také byla uložena povinnost, aby řádně plnil běžné výživné a uhradil dlužné výživné.
Trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007 nabyl právní moci dne 20. 6. 2007, když obviněnému byl do vlastních rukou doručen dne 11. 6. 2007. Výkon trestu obecně prospěšných prací v trvání 200 hodin byl nařízen dne 27. 7. 2007.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného Z. V. Uvádí v ní, že vydáním předmětného trestního příkazu došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, a to v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zákona a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. řádu v řízení předcházejícím.
Ministr spravedlnosti poukázal na obsah uvedených ustanovení zákona a uvedl, že tato zákonná ustanovení samosoudkyně Městského soudu v Brně ve věci pod sp. zn. 2 T 88/2007 důsledně nerespektovala, neboť v této trestní věci po obdržení žaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně a trestního spisu dne 16. 4. 2007 podcenila záznamy v soudní lustraci na č. l. 38 spisu, konkrétně údaj o předchozím odsouzení Z. V. pod sp. zn. 91 T 244/2005 Městského soudu v Brně, rovněž tak přehlédla opis rejstříku trestů vyhotovený dne 7. 3. 2007 na č. l. 32 trestního spisu, kde je toto odsouzení uvedeno. Nezjistila tak, zda obviněný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin má či nemá vykonán. Přesto dne 27. 4. 2007 vydala trestní příkaz pod sp. zn. 2 T 88/2007, jímž byl Z. V. uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací došlo k překročení maximální hranice výměry trestu obecně prospěšných prací, jež je stanovena výměrou 50 – 400 hodin, o 100 hodin.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007 byl porušen zákon v neprospěch obviněného Z. V. v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. řádu v řízení předcházejícím. Dále aby podle §269 odst. 2 tr. řádu napadený trestní příkaz zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu a přikázal Městskému soudu v Brně věc znovu v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §36 tr. zákona jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zákona lze trest obecně prospěšných prací uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §2 odst. 5 tr. řádu orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z údajů obsažených v trestním spisu vyplývá, že samosoudkyně v intencích výše citovaných zákonných ustanovení v posuzované trestní věci důsledně nepostupovala.
Z obsahu trestního spisu je patrno, že pracovnice trestní kanceláře Městského soudu v Brně po nápadu obžaloby provedla řádné lustrum spisů, které u tohoto soudu na osobu obviněného předcházely, a jejich specifikaci na opis obžaloby vyznačila, mj. i spis sp. zn. 91 T 244/2005. Opis rejstříku trestů (č. l. 32 spisu) obsahuje rovněž záznam o odsouzení obviněného ze dne 17. 1. 2006 Městským soudem v Brně pod sp. zn. 91 T 244/2005, jímž mu byl pro trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Z procesního postupu samosoudkyně je zřejmé, že těmto údajům nevěnovala náležitou pozornost, předmětný spis si k důkazu neopatřila a nezjistila tak, zda obviněný tento předchozí trest vykonal zcela či zčásti, a pokud jen částečně, kolik hodin činí neodpracovaný zbytek trestu. Tato vada v dokazování vedla k opětovanému uložení trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, byť obviněný V. v době vydání tohoto trestního příkazu měl ještě odpracovat 260 hodin z předchozího trestu. Nastal tak stav, kdy obviněnému byly uloženy tresty obecně prospěšných prací v úhrnné výměře 460 hodin, byť horní hranice tohoto druhu trestu činí 400 hodin. Uložením trestu obecně prospěšných prací v této výměře byl v neprospěch obviněného Z. V. porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zákona.
Vadu vykazuje také řízení, které předcházelo vydání trestního příkazu, neboť ten lze podle ustanovení §314e odst. 1 tr. řádu pouze tehdy, je-li skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Pod pojem „spolehlivé zjištění skutkového stavu“ je nutnou zahrnout i zjištění, která se vztahují k rozhodnutí o trestu, tj. stanovení zákonného druhu trestu a jeho výměry, k čemuž v posuzované trestní věci nedošlo.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 2 T 88/2007, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného Z. V.
Napadený trestní příkaz byl podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušen v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. řádu byla věc přikázána Městskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Úkolem Městského soudu v Brně bude nově ve věci rozhodnout o trestu, a ve vztahu k tomuto výroku doplnit dokazování především vyžádáním si spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 91 T 244/2005, a zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko v Brně, k zjištění, zda obviněný již předchozí trest obecně prospěšných prací vykonal zcela či zčásti, a tyto důkazy společně již s těmi, jež jsou obsahem trestního spisu, nově vyhodnotí z hlediska úvah o uložení zákonného druhu a výměry trestu podle §23 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. zákona. V případě opětovného uložení trestu obecně prospěšných prací musí při stanovení výměry trestu respektovat ustanovení §45a odst. 1 tr. zákona, jakož i ustanovení §273 tr. řádu, které stanoví zásadu zákazu reformationis in peius.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je Městský soud v Brně vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést procesní úkony, které Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á