ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.1130.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 1130/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. října 2007 o dovolání podaném obviněným F. B., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 10. 2006, sp. zn. 13 To 423/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 48/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 6. 2006, sp. zn. 2 T 48/2004, byl obviněný F. B. uznán vinným dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy a za trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkursu dle §126 odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. 9. 2004, sp. zn. 2 T 178/2003, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 67 To 25/2005, mu byl podle §250 odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1 tr. zák. za současného vyslovení dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti, a to zákazu účasti ve statutárních orgánech právnických osob na území České republiky a zapsaných v obchodním nebo obdobném rejstříku, jakož i v zákazu zastupování takových právnických osob na dobu dvou let. Zároveň soud podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. 9. 2004, sp. zn. 2 T 178/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byla obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit dvěma poškozeným škodu v celkové výši 509.464,- Kč a poškozená V. a f. u. B., ul. P., B., byla podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 17. 10. 2006, sp. zn. 13 To 423/2006, kterým podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích napadl obviněný F. B. podáním ze dne 8. 1. 2007, jež označil jako dovolání. Nesouhlasil se zamítavým výrokem soudu druhého stupně v celém jeho rozsahu a z důvodů pro podání mimořádného opravného prostředku uvedl ty, které se nachází v ustanovení §256b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Blíže se k uplatněným dovolacím důvodům nevyjádřil, navrhl však, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. Předsedkyní senátu soudu prvního stupně byl obviněný vyzván, aby si zvolil obhájce, event. zda žádá, aby mu byl ustanoven soudem, přesto obviněný reagoval pouze sdělením, že si obhájce zvolí sám, avšak neučinil tak, a to ani po uložení pořádkové pokuty ve výši 5.000,- Kč usnesením ze dne 19. 2. 2007, sp. zn. 2 T 48/2004.
Dne 20. 6. 2007 bylo Nejvyššímu soudu předloženo dovolání, jež jménem obviněného podala obhájkyně JUDr. J. Č. ustanovená rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2007, č. j. 2 T 48/2004 - 416. Obhájkyně v podstatě pouze reprodukovala obsah podání obviněného ze dne 8. 1. 2007. Dále upozornila na vadu, jíž je zatíženo původní podání obviněného, který jej označil jako dovolání, avšak nepodal jej prostřednictvím obhájce. Poukázala přitom na právní názor vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 3 Tdo 101/2004, z něhož vyplývá, že v posuzované trestní věci bude zřejmě dovolání odmítnuto jako podané opožděně podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně využila svého práva vyjádřit se písemně k podanému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 věta prvá tr. ř. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten shrnul sled událostí následujících po podání obviněného ze dne 8. 1. 2007 až po dovolání podané prostřednictvím obhájkyně ze dne 20. 6. 2007. V podstatě se ztotožnil s názorem obhájkyně, že nedostatek opožděnosti dovolání již nelze nijak zhojit a upozornil, že tuto lhůtu nelze ani navracet. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl a souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Dovolání bylo podáno u příslušného soudu a obsahuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř., avšak nebylo podáno v zákonné lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.).
Z ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. vyplývá, že dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, a to u soudu, který rozhodl v prvním stupni, přičemž jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. ř.). Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost, určující počátek lhůty (§60 odst. 2 věta první tr. ř.). Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den (§60 odst. 3 tr. ř.).
V posuzovaném případě byl opis rozhodnutí odvolacího soudu doručen obviněnému dne 8. 11. 2006 a obhájkyni Mgr. M. I. dne 7. 11. 2006. Dvouměsíční lhůta k podání dovolání podle §265e tr. ř. obviněnému uplynula dne 8. 1. 2007. Dovolání bylo obviněným, resp. obhájcem podáno osobně Okresnímu soudu v Pardubicích dne 20. 6. 2007, tedy více než pět měsíců po uplynutí výše uvedené dvouměsíční lhůty. Jedná se tedy evidentně o dovolání podané opožděně a je dán důvod pro odmítnutí dovolání podle ustanovení §265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Dovolací soud pouze pro úplnost konstatuje, že podání obviněného ze dne 8. 1. 2007, tedy v poslední den lhůty pro podání mimořádného opravného prostředku, nelze považovat za dovolání, neboť nebylo podáno prostřednictvím obhájce, jak vyžaduje procesní předpis (§265d odst. 2 tr. ř.). O této zákonné podmínce uplatnění mimořádného opravného prostředku byl obviněný řádně poučen v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu, jež osobně převzal dne 8. 11. 2006. Poté, co poslední den lhůty k podání dovolání zaslal soudu podání, jež označil za dovolání, avšak nepodal jej prostřednictvím obhájce, byl předsedkyní senátu o tomto nedostatku poučen a vyzván k nápravě. Jelikož na výzvu dovolatel nereagoval, byla mu soudem prvního stupně udělena pořádková pokuta a dne 28. 5. 2007 ustanovena obhájkyně JUDr. J. Č. Ta podala dne 20. 6. 2007 jménem obviněného F. B. dovolání, ale tento úkon již následoval po marném uplynutí lhůty pro podání dovolání.
Obviněný tedy dne 8. 1. 2007, poslední den lhůty k podání dovolání v jeho trestní věci, zaslal příslušnému soudu podání, jež sice nazval dovolání, ale nelze jej za tento mimořádný opravný prostředek považovat, neboť nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, jak vyžaduje ustanovení §265d odst. 2 tr. ř. S podáním obviněného proto nelze spojovat ani účinek včasného podání ve smyslu §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání, které jeho jménem podala soudem ustanovená obhájkyně až dne 20. 6. 2007, je zatíženo vadou opožděného podání.
Ze skutečností shora uvedených je zřejmé, že dovolatel nedodržel zákonnou lhůtu k podání dovolání a v projednávané věci je proto třeba podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnout, neboť bylo podáno opožděně. Dovolání bylo zavedeno novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. jako třetí mimořádný opravný prostředek. Jeho zákonná úprava poměrně jednoznačným způsobem upravuje jak jeho formální náležitosti (a předpokládá jejich splnění, což vyjádřila i možností pro obviněné podávat dovolání výlučně prostřednictvím obhájce, jakožto osoby práva znalé), tak lhůtu pro podání dovolání, která činí dva měsíce od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, a jejíž navrácení zákon výslovně nepřipouští (§265e odst. 4 tr. ř.). Tento výklad Nejvyššího soudu je rovněž podporován možností dovolacího soudu odmítnout podané dovolání právě z důvodu, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou či osobou, která ho znovu podala, když ho předtím vzala výslovně zpět, podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Takové rozhodnutí v projednávané věci proto učinil Nejvyšší soud a to v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.)
V Brně dne 10. října 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová