Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.05.2007, sp. zn. 5 Tdo 560/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.560.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.560.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 560/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. května 2007 ve věci dovolání obviněného Ing. P. F. K., podaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, který rozhodl v návaznosti na své usnesení ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání podle §61 odst. 1 tr. ř., jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 54/2006, takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc obviněného Ing. P. F. K. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2006, sp. zn. 3 T 54/2006, byl obviněný Ing. P. F. K. uznán vinným pod bodem 3) výroku o vině trestným činem útisku podle §237 tr. zák. Za tento trestný čin a za jednání, pro které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. 10 T 104/99, který v bodech 1) a 2) již nabyl právní moci dne 30. 9. 2004, byl obviněný Ing. P. F. K. odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. a za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, který mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 měsíců. Dále byl obviněný podle §226 písm. b) tr. zák. výše uvedeným rozsudkem zproštěn obžaloby pro skutky, které byly v obžalobě ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. 5 Zt 215/98, podané okresním státním zástupcem v Ostravě, uvedeny pod bodem 3) a) až o), jimiž měl spáchat trestný čin útisku podle §237 tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Tento rozsudek napadl obviněný Ing. P. F. K. odvoláním spojeným se žádostí o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání ve smyslu §61 odst. 1 tr. ř. Krajský soud v Ostravě rozhodl o tomto odvolání obviněného v návaznosti na své usnesení ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání podle §61 odst. 1 tr. ř., usnesením ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, tak, že odvolání obviněného Ing. P. F. K. podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný Ing. P. F. K. prostřednictvím obhájkyně JUDr. A. L. dovolání, z jehož obsahu vyplývá uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel poukázal na skutečnost, že si podal odvolání zároveň se žádostí o prominutí zmeškání lhůty, když rozsudek soudu prvního stupně mu byl doručen dne 29. 9. 2006, což bylo v době, kdy pociťoval silné zdravotní obtíže, spojené s jeho onemocněním hypertenzí. S těmito obtížemi pak obviněný navštívil dne 2. 10. 2006 svou ošetřující lékařku, která mu doporučila klid na lůžku minimálně do 10. 10. 2006. Dovolatel zdůraznil, že tyto důvody uvedl ve svém odvolání a v žádosti o prominutí zmeškání lhůty ze dne 16. 10. 2006, nicméně Krajský soud v Ostravě zamítl usnesením ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, jeho žádost o prominutí zmeškání lhůty, a v návaznosti na to i usnesením ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, podané odvolání, obojí jako opožděné, přičemž tento svůj závěr odůvodnil tím, že klid na lůžku byl obviněnému nařízen jen do 10. 10. 2006, a žádost o navrácení lhůty k podání odvolání spolu s odvoláním byla podána až dne 18. 10. 2006, což bylo s ohledem na ustanovení §61 odst. 1 tr. ř. opožděně. S tímto závěrem dovolatel nesouhlasí. Z dokumentace vedené jeho ošetřující lékařkou MUDr. M. P., vyplynulo, že klid na lůžku cca do 10. 10. 2006 byl pouze dobou doporučenou, přičemž při kontrole byl obviněnému klidový režim z důvodu přetrvávajících obtíží a nedostatku léků prodloužen až do dne 16. 10. 2006, kdy obviněný měl jít a také šel na k lékařce kontrolu, tento den byla již zjištěna normalizace jeho zdravotního stavu, a proto navštívil advokátní kancelář své obhájkyně a ještě týž den, tj. 16. 10. 2006, bylo faxem podáno jednak odvolání a jednak žádost o navrácení lhůty k podání odvolání, která byla podána v zákonné lhůtě tří dnů od odpadnutí překážky. Dne 18. 10. 2006 byla obě zmiňovaná podání fyzicky doručena na podatelnu okresního soudu. I kdyby soud vycházel striktně z lékařského potvrzení ze dne 2. 10. 2006, i přesto by zde nebyl důvod označit žádost za opožděnou, protože den odpadnutí překážky by v tomto případě připadal na středu 11. 10. 2006, faxové podání bylo učiněno dne 16. 10. 2006 a tedy bylo včasné, když poslední den třídenní lhůty připadl na den pracovního klidu. K prokázání shora uvedených tvrzení dovolatel předložil výpis z lékařské dokumentace a výpis faxových podání učiněných advokátní kanceláří JUDr. A. L. V závěru svého dovolání obviněný Ing. P. F. K. navrhl, aby dovolací soud zrušil obě napadená usnesení krajského soudu a vrátil mu věc k meritornímu projednání odvolání. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání obviněného Ing. P. F. K. doručeno ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř., uvedl, že ve svém dovolání obviněný předně neuvedl, proti kterému z možných rozhodnutí odvolacího soudu jeho mimořádný opravný prostředek směřuje. Navíc ve svém dovolání neuvedl žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř., i když z jeho obsahu by bylo možno dovodit, že měl dovolatel na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obsahově obviněný své dovolání směřuje spíše proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, sp. zn. 2 Nt 129/2006, o zamítnutí žádosti k navrácení lhůty, tedy proti rozhodnutí, proti němuž nelze ze zákona podat dovolání. Vzhledem k výše uvedenému tedy státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., přičemž současně navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky učinil toto rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom na rozdíl od názoru státního zástupce, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.). Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v §265b tr. ř. Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod, a shledal, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl uplatněn v souladu se zákonem vymezenými podmínkami. Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., a proto podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud zjistil, že dovolání obviněného Ing. P. F. K. je důvodné. Vycházel přitom z následujících skutečností: Dovolatel v rámci svého mimořádného opravného prostředku namítl, že odvolací soud nesprávně posoudil jím podané odvolání jako opožděné, když shledal jako opožděně podanou žádost obviněného o navrácení lhůty k podání dovolání. V tomto směru odkázal na zdravotní dokumentaci, ze které vyplývá, že žádost a v souvislosti s ní i odvolání podal včas, a to nikoli dne 18. 10. 2006, kdy byla soudu první instance fyzicky doručena obě shora uvedená podání, nýbrž již dne 16. 10. 2006, kdy na soud došla tato podání prostřednictvím faxu. Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, kterým zamítl žádost obviněného Ing. P. F. K. o navrácení lhůty podle §61 odst. 1 tr. ř., konstatoval, že žádost o prominutí zmeškané lhůty k podání odvolání byla obhájkyní obviněného podána u soudu dne 18. 10. 2006 a byla odůvodněna zdravotním stavem obviněného. Poté soud stručně shrnul odůvodnění žádosti, kde obviněný poukázal na jeho dlouhodobé onemocnění hypertenzí, přičemž v rozhodné době se tyto obtíže zhoršily a dne 1. 10. 2006 mu lékařka při ošetření naměřila alarmující hodnoty krevního tlaku a doporučila mu okamžitý klid na lůžku. Tento režim měl podle krajského soudu trvat do 10. 10. 2006, jak vyplynulo z lékařského potvrzení, které obviněný předložil. Poté krajský soud uvedl, že žádost obviněného přezkoumal a shledal, že není důvodná, neboť režim klidu na lůžku byl nařízen pouze do 10. 10. 2006, obviněný podal shora upřesněnou žádost až dne 18. 10. 2006, tedy 8 dnů po skončení doporučovaného klidového režimu, a za této situace byla žádost o navrácení lhůty k podání odvolání opožděná. Z toho důvodu soud rozhodl podle §253 odst. 1 tr. ř. tak, že vzhledem k tomu, že neshledal žádost o navrácení lhůty podanou včas, zamítl odvolání obviněného jako opožděně podané. Nejvyšší soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, učiněné v návaznosti na usnesení téhož soudu ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání podle §61 odst. 1 tr. ř. Předně je třeba zdůraznit, že obviněný sice předložil Krajskému soudu v Ostravě pouze lékařské potvrzení, založené na č. l. 1175 spisu, z kterého vyplývá, že obviněný trpěl akutní hypertenzí s naměřenou hodnotou krevního tlaku 170/105, a v době od 2. do 10. 10. 2006 mu byl doporučen klid na lůžku doma ze zdravotních důvodů. Nicméně z fotokopie části zdravotní dokumentace předložené obviněným vyplývá, že tento zdravotní stav obviněného trval fakticky až do dne 16. 10. 2006, jak také obviněný doložil v rámci dovolání kopií zdravotního záznamu, která je založena na č. l. 1214 spisu. Tento dokument prokazuje, že stav vysoké hypertenze trval nikoli pouze po dobu od 2. 10. 2006 do 10. 10. 2006, jak zjistil Krajský soud v Ostravě, nýbrž i v době od 10. 10. 2006 do 16. 10. 2006, kdy byl u své lékařky na druhé kontrole, při níž mu naměřila tlak krve v hodnotách 140/80, tedy podstatně nižší. Potud tedy trvala jeho zdravotní indispozice v důsledku vysoké hypertenze a takto měl stav obviněného zohlednit i Krajský soud v Ostravě, pokud by si v souvislosti se shora uvedenými rozhodnutími ověřil skutečné trvání zmíněného zdravotního stavu obviněného. Vzhledem k tomu, že obviněný ještě týž den, tj. 16. 10. 2006, tedy vzápětí poté, co mu lékařka naměřila krevní tlak v hodnotách 140/80, navštívil advokátní kancelář své obhájkyně JUDr. A. L., která ten samý den poslala faxem Okresnímu soudu v Ostravě jak žádost o navrácení lhůty, tak i odvolání obviněného, pak nelze než konstatovat, že obviněný podal tuto žádost včas, neboť ji podal první den po odpadnutí překážky, která mu v podání odvolání bránila. Odvolací soud tak v tomto případě postupoval objektivně nesprávně, neboť jednak vycházel pouze z neúplné lékařské zprávy předložené obviněným a jednak přehlédl faxové podání obviněného ze dne 16. 10. 2006 (č. l. 1169 až 1171 spisu), jak vyplynulo z odůvodnění jeho usnesení ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183. V návaznosti na toto usnesení, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání podle §61 odst. 1 tr. ř. a v němž byl učiněn nesprávný závěr, že žádost o navrácení lhůty byla učiněna opožděně, pak Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, rozhodl tak, že odvolání obviněného Ing. P. F. K. podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané zamítl. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud shledal ve smyslu §265k odst. 1 tr. ř. podané dovolání obviněného Ing. P. F. K. důvodným, a proto z podnětu tohoto dovolání podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 3 To 895/2006-1188, a z důvodu vadného řízení předcházejícího vydání shora uvedeného usnesení, jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděné, zrušil i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2006, č. j. 2 Nt 129/2006-1183, kterým byla zamítnuta jako opožděná žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání ve smyslu §61 odst. 1 tr. ř. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, neboť vzhledem k charakteru vytknutých a Nejvyšším soudem zjištěných vad je zřejmé, že je nelze odstranit ve veřejném zasedání. V novém řízení se odvolací soud vypořádá zejména s tvrzením obviněného Ing. P. F. K. ohledně závažnosti jeho zdravotní indispozice v době rozhodné pro podání odvolání, vezme v úvahu zdravotní záznam, který obviněný přiložil k podanému dovolání, a z něj vyplývající hypertenzi, která přetrvávala až do dne 16. 10. 2006 a která svou povahou zřejmě mohla způsobovat obviněnému zdravotní obtíže, jaké uváděl ve svém mimořádném opravném prostředku. Na základě toho znovu rozhodne ve smyslu §61 odst. 1 tr. ř. o navrácení lhůty k podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2006, sp. zn. 3 T 54/2006. Poté projedná odvolání obviněného a rozhodne o něm. Přitom bude Krajský soud v Ostravě postupovat v souladu se shora vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu (srov. §265s odst. 1 tr. ř.). Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. května 2007 Předseda senátu: Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/23/2007
Spisová značka:5 Tdo 560/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.560.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28