ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.723.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 723/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2007 o dovolání, které podal obviněný S. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 32 T 66/2006, takto:
Z podnětu dovolání obviněného S. K. se podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušuje usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007.
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Plzni přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný S. K. byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 26. ledna 2007, sp. zn. 32 T 66/2006, uznán vinným trestným činem porušování povinnosti v řízení o konkurzu podle §126 odst. 2 tr. zák. a trestného činu zvýhodňování věřitele podle §256a odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním popsaným ve výrokové části citovaného rozsudku. Za tyto trestné činy byl podle §126 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm měsíců, přičemž výkon trestu mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Dále bylo rozhodnuto podle §229 odst. 1 tr. řádu tak, že poškození J. Š. a Ing. V. P. byli se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
Citovaný rozsudek Okresního soudu Plzeň-město obviněný S. K. napadl odvoláním, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007, podle §253 odst. 1 tr. řádu zamítl jako opožděně podané.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007, podal obviněný S. K. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, jenž spatřuje v tom, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí podaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž by k takovému postupu byly splněny konkrétní procesní podmínky stanovené zákonem. Poukázal na to, že písemně zpracované odvolání učinil v souladu s ustanovením §59 odst. 1 tr. řádu nejprve telefaxem a teprve poté jej podal jako poštovní zásilku. Odvolací soud ovšem k podání učiněnému telefaxem, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 16. 2. 2007, což byl poslední den lhůty k podání dovolání, vůbec nepřihlédl a odvolání jako opožděně podané zamítl s poukazem na datum uvedené na poštovní zásilce adresované soudu prvního stupně a předané k poštovní přepravě dne 19. 2. 2007, tedy již po lhůtě.
Závěrem dovolání obviněný S. K. navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007, zrušil a Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby odvolání projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru lze z obecných hledisek dovolání označit za přípustné, ovšem vzhledem k tomu, že nemá k dispozici úplný spisový materiál, nemůže posoudit jeho důvodnost. Nejvyššímu soudu proto navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil a podle §265l odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl, v tom případě, kdy zjistí, že ve spise je skutečně založeno předmětné faxové podání, které bylo soudu prvního stupně doručeno již dne 16. 2. 2007.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného S. K. je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl uznán vinným a byl mu uložen trest a soud rozhodl ve druhém stupni. Obdobně shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu), a splňuje obligatorní náležitosti obsahu podání podle §265f odst. 1 tr. řádu.
Následně se Nejvyšší soud zabýval tím, zda vznesená dovolací námitka odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a zjistil, že je tomu tak. Citovaný dovolací důvod totiž mimo jiné spočívá i v tom, že řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů, přestože pro takové rozhodnutí nebyly splněny stanovené podmínky, a v projednávané věci dovolatel brojí proti tomu, že odvolacím soudem bylo podle §253 odst. 1 tr. řádu zamítnuto jako opožděně podané jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli odvolání podal včas a řádně.
Po přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že dovolací námitka je zcela opodstatněná, jelikož odvolací soud zamítl odvolání obviněného S. K. z důvodu jeho opožděného podání, ačkoli obviněný tento řádný opravný prostředek podal prostřednictvím svého obhájce včas. Zákonná forma podání ve smyslu ustanovení §59 odst. 1 tr. řádu věta druhá je totiž dodržena i v případě, je-li podání učiněno telefaxem. Při takové formě podání je zachována lhůta k uplatnění opravného prostředku podle §60 odst. 1, 3 tr. řádu i tehdy, dojde-li podání příslušnému soudu v poslední den zákonné lhůty po skončení řádné pracovní doby, protože lhůta končí až ve 24.00 hodin tohoto dne (srovnej přiměřeně rozhodnutí č. 10/2004 Sb. rozh. tr.). V projednávané věci obviněný S. K. v poslední den lhůty k podání opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, konkrétně v pátek dne 16. 2. 2007, zaslal prostřednictvím svého obhájce telefaxem odvolání k Okresnímu soudu Plzeň-město, které bylo doručeno uvedenému soudu téhož dne v 15.01 hodin (viz č. l. 149a spisu), a až poté učinil podání i poštovní zásilkou (viz č. l. 150 spisu).
Odvolací soud ovšem při svém zamítavém rozhodnutí k podání učiněnému telefaxem nepřihlédl a vycházel pouze z odvolání učiněného prostřednictvím pošty, přičemž k poštovní přepravě byla zásilka podána již po uplynutí zákonné lhůty. Za této situace pak rozhodl tak, že odvolání obviněného S. K. zamítl jako opožděně podané, aniž by ho v řádném opravném řízení věcně přezkoumal. Nad rámec dovolacích námitek považuje Nejvyšší soud za vhodné upozornit na určité nesrovnalosti, které v rámci přezkumu trestního spisu shledal. Již samotné zařazení listiny, jež dokumentuje existenci, místo a čas podání odvolání prostřednictvím telefaxu, naznačuje, že Krajský soud v Plzni ji neměl v době konání odvolacího řízení k dispozici (je označena jako č. l. 149a a volně do spisu vložená). Nicméně tato skutečnost nijak nezpochybňuje důvodnost dovolací námitky, jež byla podkladem pro rozhodování Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 6 To 148/2007, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, a Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc projednal a rozhodl.
Věc se tak vrací do stádia řízení před Krajský soud v Plzni, který v řádném odvolacím řízení věcně projedná podané odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 32 T 66/2006.
Jelikož zjištěnou vadu Nejvyšší soud sám nemohl odstranit ve veřejném zasedání, rozhodl o dovolání podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 27. června 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová
Vyhotovila:
JUDr. Pavla Augustinová