ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.1354.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 1354/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. listopadu 2007 o dovolání nejvyšší stání zástupkyně podaném v neprospěch obviněných J. K., a obviněného R. Ř., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 1 T 342/2003, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, bylo podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto odvolání okresního státního zástupce v Hodoníně proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 1 T 342/2003. Zmíněným rozsudkem okresního soudu byli obvinění J. K. a R. Ř. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §188 odst. 1 tr. zák. a §187 odst. 1 tr. zák. Obviněnému J. K. byl uložen i za sbíhající se trestné činy souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, byl mu uložen dále také trest propadnutí věcí – pákových kleští a podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. 1 T 84/2003, a trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 8. 2002, sp. zn. 15 T 558/2002. Obviněnému R. Ř. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných dovolání, ve kterém uplatnila dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Naplnění zmíněného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že odvolací soud podle jejího mínění nepostupoval v souladu s ustanovením §251 odst. 1 tr. ř. Podle názoru nejvyšší stání zástupkyně měl předseda senátu soudu prvního stupně, ještě před tím než předložil spis s odvoláním okresního státního zástupce Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o tomto odvolání, vyzvat státního zástupce k odstranění vad podaného odvolání a poučit, aby vady ve lhůtě pěti dnů odstranil, jinak bude odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. V daném případě se jednalo o to, že intervenující státní zástupkyně u hlavního líčení neuvedla, zda odvolání podává ve prospěch či v neprospěch obviněných a tuto nezbytnou náležitost odvolání (vyžadovanou ustanovením §249 odst. 2 tr. ř.) neuvedl ve svém písemném vyhotovení odvolání ani okresní státní zástupce v Hodoníně. Závěrem podaného dovolání nejvyšší státní zástupkyně s ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a věc po zrušení přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou – nejvyšší státní zástupkyní /§265d odst. 1 písm. a) tr. ř./, ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání obsahuje rovněž obligatorní náležitosti stanovené v §265f tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán ve dvou alternativách. První z nich spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí; druhá alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z rozhodnutí odvolacího soudu i dovolání nejvyšší státní zástupkyně je patrno, že v daném případě je uplatněna první alternativa.
Ze spisu Okresního soudu v Hodoníně, sp. zn. 1 T 342/2003, vyplývá, že po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně, jeho odůvodnění a poučení o opravných prostředcích dne 18. 6. 2003 státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hodoníně uvedla, že podává odvolání ve vztahu k oběma obviněným. Rozsudek byl po vyhotovení doručen okresnímu státnímu zastupitelství, a to dne 2. 7. 2003. Dne 4. 7. 2003 bylo podáno písemné odůvodnění odvolání. Z předloženého odvolání je rovněž patrno, že toto neodpovídalo zcela ustanovení §249 odst. 2 tr. ř., neboť z něj nebylo patrno, zda je podáváno, byť i zčásti, ve prospěch či v neprospěch obviněných. I přes uvedený nedostatek předložil předseda senátu soudu prvního stupně spis s odvoláním krajskému soudu, který ve věci rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 8. 2003 pod sp. zn. 8 To 393/2003 tak, že odvolání okresního státní zástupce v Hodoníně podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl s odůvodněním, že odvolání státního zástupce má sice náležitosti vyžadované §249 odst. 1 tr. ř., nesplňuje však již náležitosti §249 odst. 2 tr. ř. V souvislosti se zmíněnými ustanoveními odvolací senát Krajského soudu v Brně zaujal názor, že ze žádného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost soudu zkoumat, zda státní zástupce mínil podat odvolání ve prospěch či neprospěch obviněných a ustanovení §251 odst. 1 tr. ř. se svojí poučovací povinností předsedy senátu soudu prvního stupně a odstraňováním vad podaného odvolání váže pouze k §249 odst. 1 tr. ř., proto odvolacímu soudu nezbylo než postupovat podle §253 odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud po srovnání závažnosti a důležitosti náležitostí §249 odst. 1 a odst. 2 tr. ř. dospěl k závěru, že tyto jsou svým významem a důležitostí postaveny na stejnou úroveň, a proto v případě nedostatku odvolání státního zástupce spočívajícím v neuvedení, zda je odvolání podáváno ve prospěch či neprospěch obviněných, měl předseda senátu postupovat i v tomto případě podle §251 odst. 1 tr. ř.
V této souvislosti poukazuje Nejvyšší soud na rozhodnutí č. 27/2004 Sb. rozh. trest., podle něhož „vadu obsahu odvolání státního zástupce spočívající v tom, že v něm není vymezeno, je-li podáno ve prospěch nebo v neprospěch obviněného (§249 odst. 2 tr. ř.), je soud prvního stupně povinen pokusit se odstranit postupem podle §251 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud proto nemůže odmítnout odvolání státního zástupce podle §253 odst. 3 tr. ř. z důvodu, že takové vymezení chybí, pokud předseda senátu soudu prvního stupně neučinil výzvu k odstranění vad, nestanovil pro ně pětidenní lhůtu a neupozornil státního zástupce na následky neodstranění výzvy záležející v odmítnutí odvolání.“
S ohledem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušit usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, současně také zrušit všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále poukazuje Nejvyšší soud na znění §265s odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. listopadu 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann