ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.1444.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 1444/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. prosince 2007 o dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 3 To 233/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 1 T 70/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 3 To 233/2007, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného, které podal proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. 4. 2007, č. j. 1 T 70/2007-144. Citovaným rozsudkem byl uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tři a půl roku, když pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Dále bylo obviněnému uloženo podle §72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. ochranné protitoxikomanické léčení ve formě ústavní. O nároku poškozených bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 1 tr. ř.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Naplnění zmíněného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že odvolací soud zamítl sice odvolání jako odvolání podané opožděně, avšak ve své podstatě nešlo o pozdě podané odvolání, neboť obhájci obviněného byl rozsudek soudu prvního stupně skutečně doručen později než dne 10. 5. 2007. Obviněný poukazuje na skutečnost, že obhájce sice převzal písemnosti od soudu dne 10. 5. 2007, avšak mezi těmito písemnostmi nebyl rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. 4. 2007, č. j. 1 T 70/2007-144. Rozsudek byl obhájci doručen až dodatečně po návštěvě s obviněným, který mu sdělil, že sám již rozsudek obdržel, a proto se obhájce obrátil na soud s přípisem o zaslání rozsudku, který mu byl však již zaslán spolu s doložkou právní moci. V souvislosti s podaným dovoláním poukazuje obviněný na to, že dovoláním by byl napadán toliko výrok o trestu, který podle jeho mínění odporuje ustanovením §23 tr. zák., §31 tr. zák. a §33 tr. zák., neboť je nepřiměřeně přísný.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze podat dovolání bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (alternativa první) nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (alternativa druhá). Z podaného dovolání je patrno, že obviněným byla uplatněna první alternativa, kdy podané odvolání bylo zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané, tudíž jedná se o právně relevantně uplatněnou námitku, shora uvedený dovolací důvod naplňující.
Předně je nutno uvést, že ze spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 1 T 70/2007 mj. vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně podle doručenek byl obviněnému doručen dne 7. 5. 2007 a jeho obhájci byl doručen dne 10. 5. 2007. Tato skutečnost je patrna z doručenky, na které je vyznačeno, které písemnosti obhájce převzal (jednalo se o rozsudek č. l. 144, usnesení č. l. 149 a protokol z č. l. 138), když převzetí uvedených písemností potvrdil obhájce svým podpisem. Následně je uplatňováno, že součástí převzatých písemností nebyl rozsudek, tudíž, že nelze den 10. 5. 2007 považovat za den skutečného převzetí rozsudku. S uvedenou námitkou nelze souhlasit, neboť při převzetí písemností a stvrzení obhájcem převzetí písemností nebyla vznesena žádná námitka k jejich identifikaci. V tomto směru se lze ztotožnit se závěry odvolacího soudu pokud odvolání obviněného s odkazem na ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
Vzhledem ke shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítnout jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Nad rámec úvah k uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. považuje Nejvyšší soud za vhodné ke zmínce obviněného, že dovolání by směřovalo pouze do výroku o trestu, který považuje za nepřiměřeně přísný a neodpovídající hlediskům §23 tr. zák., §31 odst. 1 tr. zák., uvést, že výrok o trestu lze dovoláním napadnout prostřednictvím dovolacího důvodu vymezeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Zmíněné ustanovení však připouští dovolání podat za předpokladu, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, kterým byl uznán vinným. Byl-li obviněný uznán vinným trestným činem loupeže, který obviněný nezpochybňuje, bylo mu možno podle §234 odst. 1 tr. zák. uložit trest odnětí svobody v trvání od dvou let do deseti let. Byl-li mu pak uložen trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, je zřejmé, že se jednalo o takový druh trestu, který zákon v případě trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. připouští, přičemž i výměra trestu je v rámci trestní sazby, a to při její dolní hranici. Pokud pak považuje obviněný uložený trest za nepřiměřeně přísný, neztotožňuje se s hodnotícími úvahami soudu k otázce druhu trestu a jeho výměry, a takové námitky jsou z pohledu §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. právně irelevantní, dovolací důvod nenaplňující.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. prosince 2007
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu