ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.892.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 892/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. srpna 2007 dovolání, které podal obviněný J. Z., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 6 To 44/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 3 T 32/2006, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného J. Z. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 9. 2006, sp. zn. 3 T 32/2006, byl obviněný J. Z. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., a to na podkladě skutkového zjištění, jak je v rozhodnutí uvedeno. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho a půl roku.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. Z. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 6 To 44/2007, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný J. Z. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění podání obviněný vyjádřil nesouhlas s tím, že svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Konstatoval, že v přípravném řízení přesně popsal situaci, za jaké došlo k vynětí láhve vína z regálu a k jejímu uložení do jeho batohu. Od samého počátku popíral, že došlo k naplnění objektivní i subjektivní stránky předmětného trestného činu. Obviněný uvedl, že zasunul láhev vína do boční kapsy svého batůžku určené k nošení takovýchto předmětů, neboť v prodejně nebyly k dispozici nákupní košíky a nepředpokládal další větší nákup. Rovněž měl v ruce připravenou peněženku s částkou 450,- Kč k platbě na pokladně za nakoupené zboží. Jeho konání bylo dokladováno kamerovým systémem supermarketu. Obviněný zdůraznil, že v prodejně se setkal se svou známou a během rozhovoru s ní již nepokračoval v nákupu a šel s ní k pokladně. Při rozhovoru se známou, rovněž mířící a platící u pokladny, stále s peněženkou v ruce, gestem volné ruky označil směrem k pokladní předmětnou láhev uloženou viditelně v boční kapse svého batůžku a postoupil dál k pokladně za účelem zaplacení zboží. Než jej však stačila pokladní vyzvat k podání láhve za účelem namarkování kódu na pokladně, byl namísto zaplacení osloven ženou, která k němu přistoupila z prostoru za pokladnami s dotazem, proč má v ruce peněženku a kde má láhev. Uvedl jí, že peněženku má v ruce za účelem zaplacení částky 99,90 Kč za koupenou láhev vína a požádal ji, aby sdělila, z jakého titulu je oprávněná takto hovořit. Žena jej vyzvala, aby ji následoval k vedlejší pokladně a tam láhev zaplatil. Tam spatřil stát známého, který se jmenuje B., dříve býval policistou a s tímto se začal o vzniklé situaci bavit. V mezidobí již zaměstnankyně ochrany sepisovala nějaký protokol a zavolala hlídku městské policie. Obviněný podtrhl, že hlídce opakovaně vysvětlil a popsal své jednání, které předcházelo jejímu přivolání. Hlavní důraz kladl na skutečnost, že má u sebe více finančních prostředků, než je třeba na zakoupení láhve vína a navíc, že má v tomto supermarketu podanou žádost do konkurzu na místo skladníka. Po příjezdu jej hlídka Policie ČR odvezla k výslechu. Láhev vína byla ostrahou vrácena do prodeje a nebyla mu prodána.
Podle obviněného bylo jeho osobě odepřeno právo na spravedlivý proces, který proběhl bez jeho účasti, neboť byl v pracovní neschopnosti a nebyli vyslechnuti všichni svědci přítomní u jeho předvedení ostrahou supermarketu. Zjištění okresního soudu nejsou úplná a objektivní. Nebylo prokázáno, že předmětnou láhev vína zatajil před placením v pokladně a že neměl v úmyslu ji zaplatit. Došlo k porušení presumpce neviny, kdy soudu k odsouzení stačilo provést pouze neúplné dokazování.
V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 9. 2006, sp. zn. 3 T 32/2006, i usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 6 To 44/2007, a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatovala, že vyjádření je činěno za předpokladu, že dovolání bylo podáno včas a formálně se správně opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Zdůraznila, že argumentace obviněného svou povahou neodpovídá požadavku na kvalifikovaný způsob odůvodnění použitého dovolacího důvodu, neboť je podložena výhradně skutkovými námitkami. Obviněný se domáhá změny právního posouzení přisouzeného skutku, přičemž odmítá rozhodná skutková zjištění soudů, ke kterým na základě provedeného dokazování dospěly včetně závěrů o zavinění a jeho formě. Podle názoru státní zástupkyně je z napadeného usnesení i rozsudku soudu prvního stupně zřejmé, že soudy po zhodnocení provedených důkazů vycházely z konkrétního skutkového zjištění, které také ve svých rozhodnutích vyložily a odůvodnily, a o něž následně právní posouzení jednání obviněného jako trestného činu krádeže opřely. Rovněž nelze dospět k závěru, že by mezi takto učiněnými skutkovými zjištěními a jejich následným hodnocením existoval extrémní nesoulad. Také námitku obviněného, že mu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces [obsahově by naplňovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., jenž uplatněn nebyl], nelze akceptovat. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu je patrno, že prvostupňový soud postupoval důsledně podle §202 odst. 2 tr. ř. Z popsaných důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a rozhodnutí učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného J. Z. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. platí, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Podle §265d odst. 2 věty první až třetí tr. ř. platí, že obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§125 odst. 3 tr. ř.). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce.
Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný J. Z. neměl v přípravném řízení ani v řízení před soudy obou stupňů obhájce (nebyl dán žádný ze zákonných důvodů nutné obhajoby a obviněný si sám obhájce nezvolil). Samosoudkyně soudu prvního stupně mu sice jako obhájce dne 14. 12. 2006 ustanovila advokáta JUDr. J. J., avšak pouze pro sepis odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 9. 2006, sp. zn. 3 T 32/2006 (č. l. 103 spisu). Usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 6 To 44/2007, bylo obviněnému doručeno dne 24. 3. 2007 (viz příslušná doručenka založená na rubu č. l. 128 spisu). Dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájce bylo Okresnímu soudu v Kroměříži osobně doručeno dne 14. 6. 2007 (č. l. 143 spisu), tj. až po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. a jak již bylo řečeno, zákon její navrácení nepřipouští.
Nutno připomenout, že Nejvyššímu soudu bylo dne 16. 4. 2007 doručeno podání obviněného J. Z. označené jako dovolání, které však za takový mimořádný opravný prostředek nemohlo být považováno, neboť nebylo učiněno prostřednictvím obhájce (srov. výše citované znění §265d odst. 2 věty první a druhé tr. ř.). Na tuto náležitost byl obviněný upozorněn písemným přípisem asistentky soudce Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. Ntn 84/2007. Současně mu bylo mimo jiné vysvětleno, že chce-li dovolání podat, musí si pro jeho podání obhájce zvolit (§37 tr. ř.), popřípadě nemá-li dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů obhajoby, může se obrátit na Okresní soud v Kroměříži s návrhem na přiznání bezplatné obhajoby nebo obhajoby za sníženou odměnu (§33 odst. 2 tr. ř.). Byla připomenuta i možnost obrátit se na Českou advokátní komoru, aby podle §18 odst. 2 zákona o advokacii jeho osobě obhájce určila. Obviněný byl též upozorněn, že uvedené skutečnosti nemají žádný vliv na běh lhůty k podání dovolání, že její navrácení není přípustné (§265e odst. 4 tr. ř.) a pokud dovolání není podáno včas, může být pro opožděnost odmítnuto [§265i odst. 1 písm. c) tr. ř.]. Konečně i usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 6 To 44/2007, obsahuje zákonu odpovídající poučení o dovolání.
Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného J. Z. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. srpna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k