ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1072.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1072/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 9. 2007 o dovolání obviněného I. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2007, sp. zn. 7 To 80/2007, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 157/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný I. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2007, sp. zn. 7 To 80/2007, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2006, sp. zn. 4 T 157/2006. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest, který neodpovídá významu polehčujících okolností, které svědčily v jeho prospěch. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán na taxativně stanovené důvody a který je koncipován tak, že ve vztahu k samotnému výroku o trestu připouští pouze dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. a pomocí k trestnému činu krádeže podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a odsouzen podle §247 odst. 3 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na pět roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Jde o přípustný druh trestu, který byl obviněnému uložen ve výměře spadající do rámce trestní sazby stanovené v §247 odst. 3 tr. zák. v rozpětí od dvou let do osmi let. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu, obviněný ostatně ani neuplatnil.
Obviněný založil své námitky na tom, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, a vztáhl tyto námitky k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Uvedené námitky nespadají pod dovolací důvod podle citovaného ustanovení, a to ani pod tu jeho část, v níž je důvod dovolání vymezen jako jiné nesprávné hmotně právní posouzení, tj. jiné než právní posouzení skutku.
Za situace, kdy je mezi dovolacími důvody, jak jsou stanoveny v §265b odst. 1 tr. ř., uveden dovolací důvod, který se výslovně vztahuje pouze k samotnému výroku o trestu, tato konstrukce znamená, že prostřednictvím jiných dovolacích důvodů nelze samotný výrok o trestu napadat. Nejde-li o případ, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, je možné samotný výrok o trestu napadat jen prostřednictvím toho dovolacího důvodu, který se k němu výslovně vztahuje, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nezahrnuje námitky proti přiměřenosti trestu, i když otázka přiměřenosti trestu jinak je otázkou aplikace hmotného práva, zejména ustanovení §23 odst. 1 tr. zák. o účelu trestu a ustanovení §31 tr. zák. o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. Ohledně obou uvažovaných dovolacích důvodech lze konstatovat, že spočívají v porušení hmotného práva. Pokud jde o jejich vzájemný vztah, je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obecným hmotně právním dovolacím důvodem, z jehož rámce je otázka samotného trestu vyňata s tím, že je předmětem speciálního hmotně právního důvodu podle §265i odst. 1 písm. h) tr. ř. Jestliže by dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zahrnoval i nepřiměřenost trestu, bylo by stanovení dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nadbytečné, nefunkční a v podstatě i nelogické, protože dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by pokrýval i to, co je dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo sazbu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy nemůže být naplněn námitkami proti přiměřenosti trestu. Tento závěr vyplývá také z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku, jehož smyslem je náprava jen těch nejzávažnějších pochybení při ukládání trestu, kterými jsou právě uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo sazbu, tj. nad její horní hranici nebo pod její spodní hranicí. Účelem dovolání jako mimořádného opravného prostředku není, aby jeho cestou byl výrok o trestu napadán z důvodu „pouhé“ nepřiměřenosti, byl-li uložen přípustný druh trestu v mezích zákonné trestní sazby. Konec konců to koresponduje i s jinými mimořádnými opravnými prostředky, jimiž jsou stížnost pro porušení zákona (§266 odst. 2 tr. ř.) a obnova řízení (§278 odst. 1 tr. ř.). Také u těchto mimořádných opravných prostředků, pokud mají být podány jen proti výroku o trestu, zákon vyžaduje podstatně „silnější“ důvod než pouhou nepřiměřenost. Proti samotnému výroku o trestu je lze podat jen za podmínky, že trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Námitky, jimiž obviněný zpochybnil přiměřenost uloženého trestu a jimiž soudům vytýkal, že nevzaly dostatečný ohled na polehčující okolnosti, nejsou zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. září 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec